Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém mluvím, se nazývá obedience. Už jste o něm slyšeli?
Slovo obedience znamená v překladu poslušnost nebo také ovladatelnost. Přesně tomu se na trénincích obedience pejskové učí. Bez vodítka a zábavnou formou. U obedience je důležité pouto psa a jeho psovoda. Pokud jeden z nich není ve své kůži, je lepší cvičit jindy. Oba zúčastnění by si totiž trénink měli užít.
Původ obedience vede do Velké Británie, kde se v Londýně konal roku 1949 první závod. Hned následující rok už byla obedience závodní disciplínou na slavné Cruftově výstavě. V Česku jde o mladý sport, který se tu začal rozšiřovat až v roce 2007, kdy vznikl klub Obedience ČR. Od té doby zažil velký boom a jeho přínosy oceňují tisíce psích chovatelů. Možná mezi ně patříte i vy.
Jak už bylo řečeno, obedience má psa i psovoda bavit. Výcvik není o přísném drilu jako spíše o budování vzájemného vztahu a přirozené psí poslušnosti, která ze zvířete vychází dobrovolně. Důležitá je pozitivní motivace pejska, aby trénoval s chutí a výcvik přinášel kýžené výsledky. Dejte svému čtyřnohému parťákovi dostatek času, aby pochopil, co přesně se po něm chce.
Obedience má několik kategorií, z nichž v každé pes trénuje 10 různých cviků. V jednotlivých kategoriích se pak stupňují obtížnosti těchto cviků. Jde např. o chůzi u nohy bez vodítka, poslušnost při přivolání, aport přes překážku atd.
Podobně jako třeba agility není ani obedience přístupná jen některým plemenům, závodit může pracovní plemeno i společenské. Na národní soutěže mohou i kříženci. Výcvik je zkrátka vhodný pro mnoho plemen a psy různých povah i stáří.
Co se týče tréninkového terénu, ani na něj nejsou kladeny žádné zvlášť specifické nároky. Obedience lze cvičit na louce, v parku nebo na jiném otevřeném prostranství. Základním předpokladem je chuť psa i psovoda pustit se do práce.
Máte s tréninkem obedience zkušenost? Co si o tomhle sportu myslíte?
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...
I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
