Řeč kočičího těla I. Postoj a ocas

Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.

Kočka vám sama sdělí, jakou má právě náladu, nebo jestli stojí o vaši pozornost. Stačí se jen dívat a číst správně signály. K dorozumívání s námi používá vše od svého ocasu, přes postoj až k pohybům uší. Sepsala jsem vám proto pár faktů zabalených do mé osobní zkušenosti :-).

Ocas

Základní ukazatel, kterým je kočka schopna vyjádřit obrovskou škálu nálad. Pokud svého chlupáče alespoň trochu znáte, určitě už podle pozice ocasu dokážete přečíst alespoň základní nálady jeho majitele:

Vzpřímený ocas kočka má, pokud vidí oblíbeného člověka nebo zvíře. Je to tehdy, když má prostě radost.

Pokud má kolem sebe ocas nehybně položený nebo stočený, nebo pokud kočce volně visí, když ji berete do náručí, znamená to naprostou uvolněnost.

V rozverné náladě zas ocas často stočí do otazníku.

Pokud s ním lehce pošvihává, je ve střehu a radí vám být na pozoru (třeba když uslyší nějaký neznámý nebo nelibý zvuk zvenčí).

V případě, že s ním trhaně pohybuje ze strany na stranu, znamená to vzrušení, ať už pozitivní, nebo negativní.

Pozor! Když s ocasem ze strany na stranu už vyloženě švihá, je pěkně rozzlobená. Dává vám najevo, že rozhodně nemá náladu a jestli to nebudete respektovat, nezasloužíte si nic jiného než jednu výchovnou packu.

Ve chvíli, kdy při švihání ocas najednou vyletí nahoru, už vám jedna výchovná zřejmě přistává - znamená to totiž, že v následujícím okamžiku zaútočí.

Pokud je ocas zdvižen jen u kořene a špička sebou cuká, jde o výhružný postoj (já ho u kočky často pozoruji, když si hraje a útočí na hračku nebo zběsile pobíhá po bytě).

A když kočičí ocas vypadá jako kominická štětka, rozhodně byste se s ní neměli jít mazlit, pokud nechcete přijít o život, nebo přinejmenším o oči - znamená to agresi, varování (zaregistrovat to můžete třeba při souboji dvou koček nebo kočky se psem, ta moje se takhle ale třeba prohání při divoké hře, kdy běhá pomalu i po stropě).

V situaci, kdy kočka švihne ocasem do strany jen jednou a většinou toto doprovodí ještě odvrácením pohledu, jste pro ni v podstatě mrtví. Dává vám tím najevo, že s vámi v tu chvíli nechce mít nic společného.

Postoj a pohyby těla

I z kočičího postoje se dá vyčíst, v jaké náladě kočka zrovna je. Je tomu podobně jako u ocasu - pokud svou kočku alespoň trochu znáte, není třeba nic moc vysvětlovat.

V případě, že se o vás kočička otírá, je nám všem asi jasné, že tím vyjadřuje náklonnost. Ale nejen to. Může nám i okolí, včetně ostatních koček, tímto způsobem říkat, že jí prostě patříme.

Trucování asi taky všichni poznáme. Nicméně moc se neliší od toho našeho - kočka se k vám prostě otočí zády.

Jelikož můj vztah s kočkou je založen z části i na zlomyslnosti (děláme si drobné naschvály, což v našem případě utužuje vzájemný vztah, něco jako mezi sourozenci), vždy mě pobaví, když se kočka snaží dělat, že se nic neděje. Třeba v případě, že jí nevyjde skok na stůl a nedůstojně a naprosto nepřijatelně ke kočičímu postavení (rozuměj na úplné špici hierarchie domácnosti a vlastně i celé sluneční soustavy) s sebou stáhne na zem (a na sebe) ubrus společně se vším, co se ještě před chvílí na stole nacházelo. Okamžitě, co se kočka vzpamatuje z šoku, párkrát se olízne a v naprostém klidu odkráčí, jako by se nic nestalo. S výrazem, že jí se to ani za mák netýká a jen doufá, že nikdo nic neviděl.

Příště vám popíšu řeč uší, očí a vůbec grimas obličeje.

Související články

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...