Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Kočka vám sama sdělí, jakou má právě náladu, nebo jestli stojí o vaši pozornost. Stačí se jen dívat a číst správně signály. K dorozumívání s námi používá vše od svého ocasu, přes postoj až k pohybům uší. Sepsala jsem vám proto pár faktů zabalených do mé osobní zkušenosti :-).
Základní ukazatel, kterým je kočka schopna vyjádřit obrovskou škálu nálad. Pokud svého chlupáče alespoň trochu znáte, určitě už podle pozice ocasu dokážete přečíst alespoň základní nálady jeho majitele:
Vzpřímený ocas kočka má, pokud vidí oblíbeného člověka nebo zvíře. Je to tehdy, když má prostě radost.
Pokud má kolem sebe ocas nehybně položený nebo stočený, nebo pokud kočce volně visí, když ji berete do náručí, znamená to naprostou uvolněnost.
V rozverné náladě zas ocas často stočí do otazníku.
Pokud s ním lehce pošvihává, je ve střehu a radí vám být na pozoru (třeba když uslyší nějaký neznámý nebo nelibý zvuk zvenčí).
V případě, že s ním trhaně pohybuje ze strany na stranu, znamená to vzrušení, ať už pozitivní, nebo negativní.
Pozor! Když s ocasem ze strany na stranu už vyloženě švihá, je pěkně rozzlobená. Dává vám najevo, že rozhodně nemá náladu a jestli to nebudete respektovat, nezasloužíte si nic jiného než jednu výchovnou packu.
Ve chvíli, kdy při švihání ocas najednou vyletí nahoru, už vám jedna výchovná zřejmě přistává - znamená to totiž, že v následujícím okamžiku zaútočí.
Pokud je ocas zdvižen jen u kořene a špička sebou cuká, jde o výhružný postoj (já ho u kočky často pozoruji, když si hraje a útočí na hračku nebo zběsile pobíhá po bytě).
A když kočičí ocas vypadá jako kominická štětka, rozhodně byste se s ní neměli jít mazlit, pokud nechcete přijít o život, nebo přinejmenším o oči - znamená to agresi, varování (zaregistrovat to můžete třeba při souboji dvou koček nebo kočky se psem, ta moje se takhle ale třeba prohání při divoké hře, kdy běhá pomalu i po stropě).
V situaci, kdy kočka švihne ocasem do strany jen jednou a většinou toto doprovodí ještě odvrácením pohledu, jste pro ni v podstatě mrtví. Dává vám tím najevo, že s vámi v tu chvíli nechce mít nic společného.
I z kočičího postoje se dá vyčíst, v jaké náladě kočka zrovna je. Je tomu podobně jako u ocasu - pokud svou kočku alespoň trochu znáte, není třeba nic moc vysvětlovat.
V případě, že se o vás kočička otírá, je nám všem asi jasné, že tím vyjadřuje náklonnost. Ale nejen to. Může nám i okolí, včetně ostatních koček, tímto způsobem říkat, že jí prostě patříme.
Trucování asi taky všichni poznáme. Nicméně moc se neliší od toho našeho - kočka se k vám prostě otočí zády.
Jelikož můj vztah s kočkou je založen z části i na zlomyslnosti (děláme si drobné naschvály, což v našem případě utužuje vzájemný vztah, něco jako mezi sourozenci), vždy mě pobaví, když se kočka snaží dělat, že se nic neděje. Třeba v případě, že jí nevyjde skok na stůl a nedůstojně a naprosto nepřijatelně ke kočičímu postavení (rozuměj na úplné špici hierarchie domácnosti a vlastně i celé sluneční soustavy) s sebou stáhne na zem (a na sebe) ubrus společně se vším, co se ještě před chvílí na stole nacházelo. Okamžitě, co se kočka vzpamatuje z šoku, párkrát se olízne a v naprostém klidu odkráčí, jako by se nic nestalo. S výrazem, že jí se to ani za mák netýká a jen doufá, že nikdo nic neviděl.
Příště vám popíšu řeč uší, očí a vůbec grimas obličeje.
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
