Máte doma psa, nebo vlka?
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Lidé často vědí o týraném zvířeti, ale protože netuší, jak by měli věc řešit, raději to nechají být. Proto jsem vám připravila takový univerzální návod, jak v situaci, kdy jste si týrání zvířete vědomi, můžete postupovat.
Mnozí z vás jistě ví, že se za týrání zvířete považuje i zanedbání péče. Pokud naznáte, že majitel péči o svého mazlíčka zanedbává, ať už jde o málo krmiva, nevhodné krmivo, nedostatek pohybu, umístění zvířete na špatném místě a podobně, zkuste si o problému s majitelem zvířátka nejdříve promluvit. Často si páníček jen neuvědomuje, že dělá něco špatně. Můžete mu zkusit rozumně vysvětlit situaci a požádat ho o co nejrychlejší nápravu.
Pokud vám první cesta nepřijde z jakéhokoliv důvodu vhodná nebo se nevydaří, doporučuji zkusit požádat o pomoc místní organizaci zabývající se ochranou zvířat. Ta má často s vyjednáváním velice bohaté zkušenosti, a tak ví, co na majitele platí a jaké argumenty použít.
V případě menší obce můžete o vyřešení situace poprosit starostu. Ten může s dotyčným zkusit rovněž rozumně promluvit a domluvit mu, anebo rozhodnout, jak dále pokračovat.
Pokud jste přesvědčení o tom, že majitel své zvíře týrá, ať už fyzicky, nebo nepřímo špatnými podmínkami chovu, obraťte se co nejdříve na příslušnou Krajskou veterinární správu. Můžete tak učinit osobně, telefonicky nebo e-mailem. Krajská veterinární správa je kompetentní orgán ochrany zvířat, který vykonává státní dozor nad ochranou zvířat proti týrání a váš podnět musí prošetřit.
Při oznamování týrání situaci co nejlépe popište a uveďte co nejvíce informací - jméno dotyčného, jaká zvířata by měla být týrána, kde k tomu dochází, kde jsou zvířata chována, a jakým způsobem podle vás k týrání dochází. KVS pak můžete požádat o informace o průběhu a výsledku šetření. Zde najdete kontakty na jednotlivé Krajské veterinární správy v České republice.
Pozor, i když KVS dojde k rozhodnutí, že se o týrání jedná, není oprávněná chovatele pokutovat nebo nařídit odebrání zvířete či zákaz chovu. Tuto pravomoc má obecní úřad obce s rozšířenou působností a Odbory životního prostředí místně příslušných Magistrátů větších měst, pod které oblast, kde se zvíře nachází, spadá. A to na návrh KVS.
Někdy se může stát, že i v případě prokázání týrání zvířete nedojde k jejich odebrání majiteli. Bývá to mnohdy z důvodu velkého počtu zvířat, např. když se jedná o velký chov. V takovém případě se můžete pokusit najít organizaci na ochranu zvířat, která převzetí zvířat s obcí vyjedná a bude ochotná si je vzít a postarat se o ně bezplatně, na vlastní náklady.
Pokud jste se stali svědky opravdu surového týrání zvířat, můžete se obrátit i na policii ČR. Je nutné podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu Týrání zvířat, případně Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti.
Samotné zavolání na linku 158 nemusí stačit. V takovém případě totiž dispečer na místo vyšle jen nejbližší hlídku, která situaci zhodnotí podle svého úsudku a věc se nedostane do řešení kriminalistů.
Podnět na policii předávají i sami veterináři KVS, pokud při šetření zhodnotí, že se jedná o opravdu surové týrání nebo neobvykle hrubé zanedbání. V takovém případě totiž pachateli může hrozit i odnětí svobody.
Pokud se vám zdá, že se po kontrole KVS situace nijak nezlepšila, nebo kontrola došla k závěru, že se o týrání nejedná a stav zvířete se stále horší, můžete podat podnět na Ústředí Státní veterinární správy, která má pod kontrolou jednotlivé KVS. Případně se můžete obrátit až na Ministerstvo zemědělství.
Další možností je obrátit se na média. Je jedno jestli na místní deník, televizi nebo rádio. Situaci to může pomoct rozhýbat a hlavně vyřešit. Často bývají využívány také sociální sítě, především Facebook. Sociální média jsou mimo jiné v hledáčku tradičních médií a situaci mohou pomoci akcelerovat.
Byli jste vy osobně svědky týrání zvířete nebo jste měli podezření a situaci jste se rozhodli řešit? Jaký postup jste zvolili? A podařilo se vám zvířeti pomoct?
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...
Občas mám pocit, že většina lidí si neumí venčení užít a dokonce si ho i zbytečně komplikuje. Dost často myslí hlavně na to, aby už jejich pes konečně vykonal potřebu. Požitek zvířete z procházky bývá až na druhém místě, ostatní pejskaři na třetím a...
Fanoušci Britu se prostřednictvím Facebooku zúčastnili menšího výzkumu, ze kterého vyplynulo, jak jsou nejčastěji namíchaní čeští kříženci. Majitelé voříšků posílali úžasné fotky, rozhodně si je na facebookových stránkách Britu prohlédněte. Celkem bylo...