Co dělat, když víte o týraném zvířeti

Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.

Lidé často vědí o týraném zvířeti, ale protože netuší, jak by měli věc řešit, raději to nechají být. Proto jsem vám připravila takový univerzální návod, jak v situaci, kdy jste si týrání zvířete vědomi, můžete postupovat.

Promluvit si s majitelem

Mnozí z vás jistě ví, že se za týrání zvířete považuje i zanedbání péče. Pokud naznáte, že majitel péči o svého mazlíčka zanedbává, ať už jde o málo krmiva, nevhodné krmivo, nedostatek pohybu, umístění zvířete na špatném místě a podobně, zkuste si o problému s majitelem zvířátka nejdříve promluvit. Často si páníček jen neuvědomuje, že dělá něco špatně. Můžete mu zkusit rozumně vysvětlit situaci a požádat ho o co nejrychlejší nápravu.

Dát vědět místní organizaci

Pokud vám první cesta nepřijde z jakéhokoliv důvodu vhodná nebo se nevydaří, doporučuji zkusit požádat o pomoc místní organizaci zabývající se ochranou zvířat. Ta má často s vyjednáváním velice bohaté zkušenosti, a tak ví, co na majitele platí a jaké argumenty použít.

Požádat o pomoc starostu obce

V případě menší obce můžete o vyřešení situace poprosit starostu. Ten může s dotyčným zkusit rovněž rozumně promluvit a domluvit mu, anebo rozhodnout, jak dále pokračovat.

Obrátit se na Krajskou veterinární správu (KVS)

Pokud jste přesvědčení o tom, že majitel své zvíře týrá, ať už fyzicky, nebo nepřímo špatnými podmínkami chovu, obraťte se co nejdříve na příslušnou Krajskou veterinární správu. Můžete tak učinit osobně, telefonicky nebo e-mailem. Krajská veterinární správa je kompetentní orgán ochrany zvířat, který vykonává státní dozor nad ochranou zvířat proti týrání a váš podnět musí prošetřit.

Při oznamování týrání situaci co nejlépe popište a uveďte co nejvíce informací - jméno dotyčného, jaká zvířata by měla být týrána, kde k tomu dochází, kde jsou zvířata chována, a jakým způsobem podle vás k týrání dochází. KVS pak můžete požádat o informace o průběhu a výsledku šetření. Zde najdete kontakty na jednotlivé Krajské veterinární správy v České republice.

Pozor, i když KVS dojde k rozhodnutí, že se o týrání jedná, není oprávněná chovatele pokutovat nebo nařídit odebrání zvířete či zákaz chovu. Tuto pravomoc má obecní úřad obce s rozšířenou působností a Odbory životního prostředí místně příslušných Magistrátů větších měst, pod které oblast, kde se zvíře nachází, spadá. A to na návrh KVS.

Najít zvířeti umístění v nestátní organizaci

Někdy se může stát, že i v případě prokázání týrání zvířete nedojde k jejich odebrání majiteli. Bývá to mnohdy z důvodu velkého počtu zvířat, např. když se jedná o velký chov. V takovém případě se můžete pokusit najít organizaci na ochranu zvířat, která převzetí zvířat s obcí vyjedná a bude ochotná si je vzít a postarat se o ně bezplatně, na vlastní náklady.

V závažných případech se obrátit na policii

Pokud jste se stali svědky opravdu surového týrání zvířat, můžete se obrátit i na policii ČR. Je nutné podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu Týrání zvířat, případně Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti.

Samotné zavolání na linku 158 nemusí stačit. V takovém případě totiž dispečer na místo vyšle jen nejbližší hlídku, která situaci zhodnotí podle svého úsudku a věc se nedostane do řešení kriminalistů.

Podnět na policii předávají i sami veterináři KVS, pokud při šetření zhodnotí, že se jedná o opravdu surové týrání nebo neobvykle hrubé zanedbání. V takovém případě totiž pachateli může hrozit i odnětí svobody.

Podat podnět Ústředí Státní veterinární správy v Praze

Pokud se vám zdá, že se po kontrole KVS situace nijak nezlepšila, nebo kontrola došla k závěru, že se o týrání nejedná a stav zvířete se stále horší, můžete podat podnět na Ústředí Státní veterinární správy, která má pod kontrolou jednotlivé KVS. Případně se můžete obrátit až na Ministerstvo zemědělství.

Informovat média nebo využít sociálních sítí

Další možností je obrátit se na média. Je jedno jestli na místní deník, televizi nebo rádio. Situaci to může pomoct rozhýbat a hlavně vyřešit. Často bývají využívány také sociální sítě, především Facebook. Sociální média jsou mimo jiné v hledáčku tradičních médií a situaci mohou pomoci akcelerovat.

Byli jste vy osobně svědky týrání zvířete nebo jste měli podezření a situaci jste se rozhodli řešit? Jaký postup jste zvolili? A podařilo se vám zvířeti pomoct?

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.