Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Důsledkem nesprávného krmení psa se u zvířete krom obezity může objevit i podvýživa a velká řada nemocí. Ve složení granulí se člověk ale leckdy těžko vyzná. Víte, na co si máte dávat pozor a co naopak ve složení hledat?
Výběr správného krmiva je stejně důležitý jako určení správné krmné dávky. Některé granule totiž, i při podání několikanásobné dávky, pejskovi nedodají všechny potřebné živiny. Je třeba tedy pozorně vybírat, jaké granulky našemu chlupáčovi koupíme.
Jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvalitních granulí je jasné určení všech surovin (rýže - ne obiloviny, kuřecí tuk - ne drůbeží tuk a podobě). Rozhodně se snažte vyhnout krmivu, které má ve složení uvedeno „vedlejší produkty živočišného původu“, někdy také “maso a výrobky masového původu“.
Zásadní je i množství obilovin. Rozhodně by neměly být obsahem na prvním místě (při součtu všech obsažených) a mělo by se jednat o takový druh, který je pes schopný strávit a získat z něj potřebné živiny. Nejstravitelnější je rýže nebo proso. Nevhodná je naopak pšenice nebo velké množství kukuřice. Dobrou alternativou obilovin jsou brambory a tapioky - ty jsou pro psy nejstravitelnější.
Měly by převyšovat živočišné bílkoviny nad těmi rostlinnými.
Důležitým aspektem je výrobní technologie. Šetrná výrobní technologie totiž zachovává výživové hodnoty vstupních surovin, umožňuje aplikaci tuků, vitamínů, minerálů, probiotik a enzymů za teplot, které nevedou k jejich znehodnocení.
Na prvním místě by měla být kvalitní masová moučka nebo sušené maso. Mnoho lidí ve složení hledá čerstvé maso. To ale z nějakých 70 % tvoří voda, která se při sušení vypaří a zbude masová moučka v obsahu asi 30 % původní hodnoty.
Na druhém místě by měl být zdroj škrobů či sacharidů, tedy obiloviny. Nezapomínejte, že by i zde mělo být přesně rozepsáno, o jaký zdroj jde.
Dále je tu zdroj tuků, který by měl být vždy hlavně živočišného původu - kuřecí nebo rybí. Opět platí, že musí být jasně specifikováno, o jaký tuk se jedná.
Ve složení kvalitních granulí můžete dále najít ovoce, zeleninu, bylinky, prebiotika, probiotika, antioxidanty, vitamíny a minerály.
Obsah vlákniny by měl být více než 2 %. To pejskovi zajistí čistou střevní stěnu a správnou funkci vstřebávání živin.
Kvalitní krmivo by mělo ideálně obsahovat přírodní konzervanty - směsi vitamínů E (tokoferolů) a vitamínu C, rozmarýn.
Většina granulí na obalu sice krmnou dávku uvádí, jde ale jen o orientační hodnoty, které musíte dále uzpůsobit každému pejskovi individuálně. Odvíjet se to bude podle jeho metabolismu, aktivit i prostředí, ve kterém žije. Takový pes žijící celoročně venku například spálí mnohem více energie při zahřívání organismu. Stejně tak pes výletník či sportovec zvyklý na pravidelný a intenzivní pohyb toho samozřejmě potřebuje zbaštit mnohem víc než gaučák. Začněte tedy na doporučené krmné dávce, kterou budete dále postupem času upravovat na míru vašeho chlupáče.
Obecně platí, že kvalitní krmiva mají menší krmnou dávku. Nekoukejte tedy na cenu za kilo. Určující je cena za krmnou dávku na den. Často zjistíte, že i znatelně dražší granule vlastně vyjdou levněji než jejich méně kvalitní a “levnější” konkurent.
Nesnažte se na granulích ušetřit. Ty levnější vždy nemusí být opravdu levnější. Nejenže jich pejsek spořádá víc, ale s kvalitními granulemi ušetříte i za veterinární péči. Na druhou stranu to nejdražší také nemusí znamenat to nejlepší. Za stejnou cenu můžete sehnat kvalitně velmi odlišné produkty. Je opravdu zapotřebí trocha té detektivní práce, pečlivě si projít složení a zodpovědně vybrat takové krmivo, které je pro našeho pejska to nejlepší. Správným výběrem granulí můžete šetřit nejen pejskovo zdraví, ale i vaši peněženku, i když to tak na první pohled třeba nevypadá ;).
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.