Název psinka je vám možná povědomý, znáte ale přesnější charakteristiku tohoto zákeřného virového onemocnění? Vezmeme to pěkně od historických kořenů po současnost.
Do Evropy byla psinka zavlečena z Ameriky. Přes oceán doputovala na starý kontinent někdy v 18. století. Tomuto agresivnímu onemocnění začali podléhat hlavně psi a norci. Na českém území se objevují záznamy o výskytu psinky po první světové válce.
Psinka má několik forem – kožní, nervovou, plicní a střevní. Ve většině případů chytí psinku štěňata, nezřídka kdy se ale přenese i na dospělého psa. Léčba zpravidla bývá náročná a velmi často neúspěšná. Spíše než nemoc vyléčit mohou veterináři pomocí léků dlouhodobě potlačit její příznaky.
Napadá kůži i vnitřní orgány
Teď si pojďme říct, jak se jednotlivé formy psinky projevují. Obecně nemoc doprovázejí horečky a nechutenství. Další příznaky už přímo souvisí s konkrétní formou psinkového onemocnění.
Jestliže se projeví psovi na kůži, dojde k jejímu zrohovatění, a popraskání – třeba na polštářcích tlapek. Jde pravděpodobně o nejméně agresivní formu nemoci.
Když psinka napadne nervovou soustavu zvířete, dochází mimo jiné ke křečím a záchvatům připomínajícím epilepsii. Na nervové soustavě se toto onemocnění někdy projevuje zároveň při formě plicní či střevní.
V rámci napadení plic dochází k zánětu dýchacích cest, který nejprve vypadá jako rýma, později se k hlenu přidává hnis a krev. Dále se u zvířete objevuje kašel.
U střevní formy psinky zvíře sužuje zvracení, průjem, ale někdy i zácpa. Dochází k zánětům mandlí, hltanu, žaludku a střev.
Jak se nemoci bránit
Inkubační doba psinky je 3 až 7 dní. K nakažení dochází například tehdy, pokud zvíře olízne předmět, který před ním olízl infikovaný tvor. Psům, kteří psinku přežijí, mohou zůstat následky ve formě zhoršeného chrupu, postižení kloubů nebo třeba občasného škubání. Onemocnění neohrožuje zdaleka jen psy, ale také například norky, lišky, vlky či fretky.
Nejúčinnější zbraní je očkování, na které bychom měli myslet už u zhruba dvouměsíčních štěňátek. Posléze je nutné vakcínu v průběhu života psa pravidelně doočkovávat.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...