Psinka – zákeřná nemoc nebezpečná nejen pro psy

Do Evropy byla psinka zavlečena z Ameriky. Přes oceán doputovala na starý kontinent někdy v 18. století. Tomuto agresivnímu onemocnění začali podléhat hlavně psi a norci. Na českém území se objevují záznamy o výskytu psinky po první světové válce.

Psinka má několik forem – kožní, nervovou, plicní a střevní. Ve většině případů chytí psinku štěňata, nezřídka kdy se ale přenese i na dospělého psa. Léčba zpravidla bývá náročná a velmi často neúspěšná. Spíše než nemoc vyléčit mohou veterináři pomocí léků dlouhodobě potlačit její příznaky.

Napadá kůži i vnitřní orgány

Teď si pojďme říct, jak se jednotlivé formy psinky projevují. Obecně nemoc doprovázejí horečky a nechutenství. Další příznaky už přímo souvisí s konkrétní formou psinkového onemocnění.

Jestliže se projeví psovi na kůži, dojde k jejímu zrohovatění, a popraskání – třeba na polštářcích tlapek. Jde pravděpodobně o nejméně agresivní formu nemoci.

Když psinka napadne nervovou soustavu zvířete, dochází mimo jiné ke křečím a záchvatům připomínajícím epilepsii. Na nervové soustavě se toto onemocnění někdy projevuje zároveň při formě plicní či střevní.

V rámci napadení plic dochází k zánětu dýchacích cest, který nejprve vypadá jako rýma, později se k hlenu přidává hnis a krev. Dále se u zvířete objevuje kašel.

U střevní formy psinky zvíře sužuje zvracení, průjem, ale někdy i zácpa. Dochází k zánětům mandlí, hltanu, žaludku a střev.

Jak se nemoci bránit

Inkubační doba psinky je 3 až 7 dní. K nakažení dochází například tehdy, pokud zvíře olízne předmět, který před ním olízl infikovaný tvor. Psům, kteří psinku přežijí, mohou zůstat následky ve formě zhoršeného chrupu, postižení kloubů nebo třeba občasného škubání.  Onemocnění neohrožuje zdaleka jen psy, ale také například norky, lišky, vlky či fretky.

Nejúčinnější zbraní je očkování, na které bychom měli myslet už u zhruba dvouměsíčních štěňátek. Posléze je nutné vakcínu v průběhu života psa pravidelně doočkovávat.

Je váš pejsek očkovaný proti psince?