Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.
V mém okolí se stále i v této době setkávám s názorem, že kastrace je proti přírodě. Podle mě je v současnosti, kdy pes žije v bytě, je očkován, podáváme mu antibiotika a krmíme ho granulemi, tento argument bezpředmětný.
Další takový argument je, že psa smečka vyloučí a nebude schopný se s ostatními psy kamarádit, nepřijmou ho. Přátelení psů ale přeci není závislé na hormonech. Zakládá se na psí komunikaci, na výchově a vedení majitelem a také na kvalitě socializace. Mám kastrovaného psa a nemá problém v komunikaci s ostatními - i neznámými psy. To samé platilo i u mé kastrované feny.
Já, stejně jako všechny spolky na ochranu zvířat a většina veterinářů, kastrace podporuji a snažím se o všeobecnou osvětu. Nejen z toho důvodu, že jsou útulky plné opuštěných psů a spousty z nich nikdy nenajdou svůj domov, ale také pro zdravotní stav zvířete. Kastrací se můžete vyhnout několika závažným zdravotním komplikacím u fen:
Nádory mléčné žlázy
Jedná se o nejvýznamnější skupinu nádorových onemocnění u fen. Počet nádorových buněk v mléčné žláze feny se zvyšuje s každým háráním. Mezi významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří hormony, které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Právě kastrace je možnou prevencí výskytu těchto nádorů. Při odstranění vaječníků před prvním háráním je riziko vzniku nádorů pouze 1 %, po prvním hárání 7 %. Při kastraci po dalších říjích je vliv na omezení výskytu nádorů tohoto typu již menší, ale stále významný. Operace mléčné žlázy je narozdíl od kastrace riskantní, dosti nákladný zákrok s dlouhou a komplikovanou rekonvalescencí.
Cukrovka
Diabetes představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát častěji než psi. Při cukrovce dochází ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací. Kastrace patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti celoživotního podávání inzulinu.
Hnisavý zánět dělohy (pyometra)
Jde o nejčastější onemocnění pohlavního systému starších nekastrovaných fen. Veterinární statistiky uvádí, že se jedná o závažnou a často smrtelnou zdravotní komplikaci, která postihne 25 % fen v produktivním věku. Kastrací v mladém věku dosáhneme snížení tohoto rizika až o 90 %. Příznaky zánětu se často odhalí, až když je pozdě. Pak je nutná okamžitá operace, kdy je třeba odstranit celou dělohu. Ovšem operace v takto oslabeném stavu bývá příčinou častého úhynu fenky.
Cysty a nádory dělohy a vaječníků
Vyskytují se po 3. roce života u zhruba 60 % fen. Nádory vaječníků jsou obvykle vysoce smrtelné. Kastrací před prvním háráním lze snížit riziko rakoviny vaječníků až o 99 %, i při kastraci po dalších háráních je však snížení rizika tohoto druhu zhoubné choroby velmi vysoké.
Falešná březost
Nebezpečím je hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný nebezpečný zánět mléčné žlázy. Při opakujících se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen doporučuje vždy kastrace.
Hormonální disbalance (nerovnováha)
Některá onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K nejčastějším patří různé kožní potíže jako vypadávání chlupů, zvýšené množství pigmentu nebo zeslabení kůže a sekundární bakteriální infekce.
Negativní vlivy kastraceKastrace s sebou ale samozřejmě nese i možná rizika. Jedná se přeci jen o chirurgický zákrok. Především je to riziko narkózy, proto je vhodné provést řádné předoperační vyšetření.
U kastrovaných fen je možnost výskytu močové inkontinence. Je dávána do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Riziko je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců, i tak pouze asi v 1 - 3 % případů. Nutno podotknout, že tato komplikace je velmi dobře ovlivnitelná podáváním šetrných přípravků na zvýšení svalového tonusu.
Dalším možným mínusem může být obezita. Vykastrovaná fena má nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci mohou vést k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je zvýšení fyzické aktivity, případně snížení dávek krmiva nebo podávání krmiva Light či přímo granulí pro kastrované psy.
Hlavními, byť vzácnými, pooperačními komplikacemi jsou infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy nelze.
Pokud jde o mě, rizika kastrace u feny jsou proti jejich pozitivům naprosto zanedbatelná. Vycházím i ze své zkušenosti. Nikdy jsem se ve svém okolí nesetkala s tím, že by mělo zvíře některé z komplikací po operaci.
Naopak případů, kdy pes nebo (a to převážně) fena zemřeli na onemocnění, kterému se kastrací dalo zabránit, bylo obrovské množství. Z velké části tito majitelé svoje zvířátko nekastrovali kvůli neinformovanosti - nevěděli, čemu všemu mohou tímto zákrokem zabránit. A to je také důvod tohoto článku. Ne proto, abych někoho ke kastraci přemlouvala, ale abych informovala.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
