Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.
Ale co je důležitější – veterinární lékař vám doporučí vhodnou prevenci proti možné nákaze v konkrétní zemi. Týká se to především cizopasníků, kteří žijí v teplejších oblastech. Kolem Středozemního moře se vyskytují například nebezpeční komáři a pakomáři. Přenášejí závažné choroby, jako je leishmanióza nebo dirofilarióza – obě přenositelné i na člověka. O těch se rozepíši podrobněji, ale neznamená to, že by byly jediné, na které byste si měli dát pozor.
Přenašečem leishmaniózy je pakomár rodu Phlebotomus. Obvykle měří necelé 3cm, má výrazné chloupky, nebzučí a aktivní je až po setmění. Můžete na něj narazit ve Středomoří, ale s oteplováním klimatu se i tento nebezpečný hmyz pomalu přesouvá do severnějších států (Německo, Belgie…). Leishmanióza se projeví teprve po několika měsících nebo dokonce letech po infikování. Projevy jsou různé a patrné i na chování zvířete. Pes může mít horečky, zhubne, zvětší se mu lymfatické uzliny, začne mu vypadávat srst kolem očí, čenichu a na krajích uší. Může dojít i na zánět spojivek, krvácení z nosu, zánětlivé kožní problémy. Po čase je zvíře malátné, nezdravě hubené, trpí průjmy a těžko se hýbe. Bez léčby žije zhruba ještě dva roky, s léčbou déle, ale s jeho plným uzdravením nepočítejte.
Dirofilarióza ohrožuje obratlovce (kromě ryb) na celém světě a oblast jejího výskytu se stále rozšiřuje. Evropa se s ní také potýká, a to nejen ve Středomoří, ale postupem času i čím dál více na severu. Přenašečem je nejčastěji komár. Po jeho bodnutí se do těla hostitele dostanou larvy vlasovce. Dospělí „červi“ druhu Dirofilaria immitis dorůstají až 30 cm a žijí například v cévách plic a v srdci napadeného. Nemocný jedinec těžko dýchá, má kašel, hubne, můžou se objevit i křeče a krev v moči. Dirofilaria repens je u nás častější. Cizopasí pod kůží hostitele – projevuje se svěděním, červenáním a loupáním kůže a padáním chlupů. U lidí se objeví hrbolky pod kůží (ale parazit může zasáhnout i oko a jeho okolí).
Léčba je jen málokdy úspěšná, proto nepodceňujte prevenci. Účinnými látkami potřebných antiparazitik jsou selemectin, ivermectin nebo milbemycinoxim. Nebojte se zeptat svého lékaře a pro jistotu mrkněte i na internet. Veterinář není bůh a nemusí vědět všechno.
Když jsme minulý rok jely s Kulajdou do španělského vnitrozemí k řece Ebro, byly jsme tam ubytované v malé osadě uprostřed ničeho a pořádná lékárna byla vzdálená několik desítek kilometrů. Čech, který nám pronajímal srub, okamžitě donesl kulajdě chemicky ošetřený obojek. Vyprávěl nám, že jeho psa na stejném místě nakazil komár nevyléčitelnou nemocí. Projevovala se loupáním cárů kůže po celém těle zvířete. Šíleně drahá léčba jen odstranila příznaky. Jedinou ochranou před komárem byly speciální obojky, které měl páníček nešťastného psa naštěstí dva. Daly se prý pořídit jen ve Španělsku. Název nemoci ani komára si bohužel nepamatoval, ale popisu by docela seděl právě na parazita druhu Dirofilaria repens.
Tak jako tak si na podobné létající záškodníky dávejte pozor. Nic nezkazíte, když se vybavíte repelenty a zjistíte si dopředu, co dalšího kromě báječně strávených dní vaše dovolenková destinace nabízí.
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.