Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte epileptický záchvat.
Kamarád má fenku dlouhosrstého jezevčíka, která epilepsií trpí. Napadlo mě tedy, co to obnáší mít psa epileptika.
Epilepsie, neboli padoucnice, je funkční onemocnění nervového systému. Charakteristická je výskytem spontánních a opakovaných záchvatů. Křeče při záchvatu vznikají v důsledku nadměrného dráždění nervových buněk elektrickými výboji.
Často neexistuje zjevný důvod, proč se tato nemoc u psa vyskytne. Dědičnost epilepsie není ještě zcela prozkoumaná, nicméně některá plemena jako německý ovčák, pudl, kokršpaněl, bígl, kolie nebo jezevčík jí trpí častěji. Mezi nejčastější důvody se uvádí mozkové nádory, poruchy při porodu, malé poškození mozku po úderu do hlavy nebo po nehodě (topení, škrcení, otrava). Záchvaty se ale začínají objevovat až několik let po poškození mozku, a tak není jednoduché dát si příčinu s nemocí do souvislosti.
U psů mívá epileptický záchvat různé podoby. Zvíře stojí nebo leží na boku a třese se nebo má křeče. Oči jsou sice otevřené, ale vědomí zvířete je přerušené a během záchvatu na vás pes nereaguje. Můžete se setkat i se cvakáním zubů. Po několikavteřinovém záchvatu může být zvíře dezorientované, ale může se i chovat zcela normálně.
Déletrvající záchvat může ohrozit život zvířete. Jelikož svaly jedou naplno, vytvářejí teplo, a teplota zvířete roste i po skončení záchvatu. Pokud překročí 42 stupňů, hrozí selhání životních funkcí.
Výjimečně se dá určit podnět, který záchvaty spouští. Proto, pokud váš pes epilepsií trpí, je dobré ho pozorně sledovat. Můžete si vést třeba deníček a zaznamenávat si, co se dělo před záchvatem. Příčinou může být třeba nadměrný hluk, přílišná fyzická zátěž nebo silné emoce (např. strach, stres, radost).
Většinou k záchvatům dochází po probuzení nebo po jídle (tehdy, kdy se zvýší aktivita mozku) a trvají kolem 5ti minut včetně chvíle bezvědomí. Při (a nebo po) záchvatu se pejsek může počůrat. U každého psa se období mezi záchvaty liší, jde o dny nebo i měsíce. Zpravidla ale platí, že se stářím se intervaly klidu zkracují.
Pokud u vašeho pejska dojde poprvé k záchvatu, dohlédněte, aby nedošlo ke zbytečnému zranění, aby si třeba neprokousl jazyk. Raději ho ale nehlaďte ani nijak nedržte, aby vás omylem nekousl. Naopak se snažte udržet v jeho okolí co nejméně lidí a jiných zvířat. Asi není třeba zmiňovat, že bychom neměli za nic, co se v průběhu i v době po záchvatu stane, psa trestat. Pokud ale záchvat nepoleví do 5ti minut, zavolejte veterináře, nebo k němu zvíře urychleně odvezte, aby mu podal injekci proti křečím.
Pes trpící epilepsií musí být samozřejmě pod dohledem veterináře a musí mu být pravidelně podávány léky. Krom nich prý ale může pomoci i akupunktura nebo dietní změny. Léčení epilepsie se provádí individuelně, a proto může trvat týdny nebo i měsíce, než se najde nejlepší kombinace a dávkování léků. Neztrácejte tedy trpělivost.
Jen velmi zřídka se epileptický pes uzdraví a přestane mít záchvaty. Léky ale mohou kontrolovat záchvaty a prodlužovat jejich intervaly, aby neovlivňovaly kvalitu jeho života. Samozřejmě, že vám tato nemoc přidělá vrásky na čele z obav o vašeho mazlíka, ale jestliže bude pacient pod pravidelnou veterinární kontrolou, aby se vyloučil vedlejší účinek léků, je anejvýš pravděpodobné, že váš pes bude dále žít plným a šťastným životem.
Máte doma psa epileptika? Co obnáší život s takto nemocným psem?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
