Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý organismus zvířete nebezpečné. Myslet bychom ovšem měli i na zoubky hlodavců. Ty ovšem trápí hlavně nedostatek obrušování.

Chováte doma morče, křečka, králíka, činčilu nebo třeba potkana? Pak je tenhle článek přesně pro vás a po jeho přečtení možná půjdete do zverimexu pár věcí dokoupit. :)

Jak už to tak bývá, přílišná péče škodí. Tím, že chceme našim zvířátkům dopřávat to nejlepší, jim bohužel někdy můžeme nevědomky znepříjemnit život. Příkladem jsou právě hlodavci, jimž po celý život průběžně dorůstají zuby. Ve volné přírodě si je díky přirozené formě potravy průběžně obrušují, kdežto naše servírování super výživných směsí způsobuje opak.

Vysvětlím, k čemu dochází. Tím, že je krmivo sestaveno tak, aby bylo bohaté na vitaminy a minerály, ho zvíře sní méně – stačí mu menší množství k tomu, aby se nasytilo. Kvůli tomu méně kouše, což vede k nedostatečnému obrušování zoubků. Ty pak přerůstají a hlodavec se dostává do začarovaného kruhu, kdy mu příliš velké zuby brání pořádně dovřít tlamičku a kousat, kvůli čemuž se mu potrava přijímá čím dál hůře a zoubky se nadále neobrušují. V nejkrajnějším případě může zvíře úplně přestat žrát a zemřít hlady.

Zachovejme v kleci přírodu

Konečně se dostáváme k tomu, jak z téhle šlamastiky ven. Co může chovatel udělat lépe? Nejde vlastně o nic složitého. Dopřávejte své „myšce“ v kleci seno a také dřevo. Tím jí poskytnete ideální a dostačující podmínky k tomu, aby si průběžně obrušovala zoubky. A možná pak dokonce přestane demolovat svůj dřevěný domeček, který pro ni doteď představoval „hryzací spásu“.

Mezi vhodné typy dřeva patří například to z ovocných stromků. Naopak dlouhodobě není žádoucí břízové dřevo, ani vrbové, a to kvůli specifickému složení, které v některých případech dokáže léčit, ale ve velkých a častých dávkách spíše ubližuje.

Jen tak pro zajímavost – vyhněte se ztvrdlému chlebu. Někteří chovatelé ho právě za účelem ohlodávání svým mazlíčkům podávají. Nicméně v chlebu se mohou při určitých druzích sušení začít šířit plísně. Nemusejí být vidět, ale organismus malého hlodavce by pořádně potrápily a zatížily.

Kdybyste pojali podezření, že je váš hlodavec na tom se zoubky už hodně špatně, než aby mu tyhle tipy pomohly, zajděte k veterináři. Odborná péče si s přerostlými zuby i u takto malých zvířátek dokáže poradit. Leckdy může zachránit život.

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.