Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož nositelem je už desítky let slavná kreslená postavička psa s obří hlavou.
Taky tolik milujete svého psího parťáka, že byste si ho nejradši „nakopírovali“ hned několikrát? To by bylo radosti, co? :)
Vědci s klonováním psů ovšem nepřišli z tohoto, ani podobného důvodu. Snaží se díky psímu klonování přijít na to, jak léčit lidské nemoci. Divíte se tomu? Jde prý o to, že psi trpí často velmi obdobnými chorobami jako lidé.
Pes ze zkumavky
Snuppy, první psí klon, vznikl v roce 2005 pod rukama jihokorejských vědců v Soulu z buněk ucha tříletého afgánského chrta. Stal se rázem vědeckým počinem toho roku, i když po světě už předtím chodila naklonovaná ovce Dolly a potkan Ralph. Jen pro zajímavost – Dolly se v roce 1996 zapsala do historie jako první naklonovaný savec.
Zpátky ke Snuppymu. Vědci vytvořené embryo tehdy vložili do těla fence žlutého labradora. Ta štěně odnosila a po dvou měsících přivedla na svět císařským řezem.
Proces naklonování psa byl pro vědce nesmírně náročnou misí. Než se úspěšně podařilo naklonovat Snuppyho, tisíce pokusů se nezdařily. Vlastně spolu se Snuppym se narodilo ještě jedno naklonované štěně. Zemřelo však krátce po porodu, a tak veškerá sláva zůstala Snuppymu.
Ačkoliv vědci klonováním živých organismů sledují výzkum a vývoj zejména v oboru lékařství, mnoha lidem připadá toto počínání neetické. Co si o klonování psů a dalších zvířat myslíte vy?
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.