Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Jistě, člověk se musí mít neustále na pozoru. Pokud víte, že váš pes do sebe nacpe cokoli, mějte ho raději na vodítku nebo ho berte ven s košíkem (nejlépe s dvojitým dnem). Zároveň se ho ale snažte nebezpečného zlozvyku zbavit. I já jsem odmalička Kulajdě zakazovala jíst, co našla na ulici. Věřila jsem, že ji odradí nepříjemné páčení zbytků úlovku z pusy, okřiknutí, cuknutí vodítkem nebo plácnutí přes zadek. Jenomže – a mnozí z vás mi to jistě potvrdí – některým psům to za to stejně stojí. Nakonec se Kulajda naučila povel „Nech to!“. Ten ve většině případů funguje a ona skutečně (byť s těžkým srdcem) sousto vyplivne. Ale jak jí zabránit, aby ho vůbec vzala do tlamky? Stačí jen olíznutí a otrava může být na cestě.
Zeptala jsem se výživáře a zkušeného cvičitele psů spolupracujícího s Britem – inženýra Kváše. Poradil mi metodu, která se mu osvědčila nejvíc:
Výcvik by měl začínat doma, nejlépe v klidné místnosti. Před psa položte jeho oblíbený pamlsek. Jakmile ho chce sníst, zakryjte pamlsek rukou a řekněte „moje“. Když se vám pes nedobývá pod ruku, pochvalte ho a odměňte. Tento postup několikrát opakujte, dokud si pes nespojí, že pamlsek na zemi je „moje“ a přestane o něj jevit zájem. Je ale důležité sebrat občas pamlsek ze země a dát ho psovi s povelem „můžeš“. Jakmile si vezme pamlsek z ruky, náramně ho pochvalte. Tím si osvojí, že nalezený pamlsek může jíst pouze z mé ruky a pouze ode mne.
Když už to máte doma nacvičené, můžete to zkoušet i venku. Nejdřív výcvik probíhá stejným způsobem:
Pamlsek je na zemi a pes ho chce sníst – povel „moje“.
Pamlsek je na zemi a pes se o něj nezajímá – velká pochvala.
Pamlsek máte (občas) v ruce a pes ho sní po povelu „můžeš“ – velká pochvala.
Až pak následuje nácvik „na volno“. Připravte na zem několik pamlsků a pejska nechte, aby je sám našel. Jakmile chce některý z nich sebrat, zavelte „moje“. Pokud se o ně nezajímá, pochvalte ho a odměňte z ruky. V této fázi už pejskovi nedávejte nic ze země, aby se naučil, že dobroty se venku nesbírají.
Čím častěji budete při procházkách nacvičovat, tím lépe a rychleji si pes zafixuje povel „moje“. Ale to neznamená, že ho nenecháte nic očichat. Prozkoumání nalezených předmětů je pro psa úplně normální a zpestřuje mu den. Takže povel „moje“ používejte pouze tehdy, když se u svého pokladu zdrží delší dobu.
Tímto způsobem můžete pracovat i se starším psem, jen vám to holt dá trochu víc práce. Ale zase vám to ušetří nervy :)
No a co dělat, když pes přece jenom někde něco sní a nevypadá ve své kůži? Radili jste mi použít detoxikační gel, který na sebe naváže toxické látky. A pro případ přistižení mazlíka, jak do sebe cpe třeba tabulku čokolády, jste mi doporučili peroxid vodíku (1ml/kg váhy psa) na vyvolání zvracení. Pevně ale doufám, že se nikdo z nás nedostane do situace, kdy by musel tyto prostředky svému psovi dát.
Přeji vám úspěšný výcvik a hlavně žádné otravy!
Téměř každý pejskař řeší otázku, co se psem, když jde do práce. Ty velké smutné oči, které mne pozorují, jak se ráno připravuji k odchodu, mě drtí. Většina majitelů nechává své psy doma. Jiní je svěřují například sousedům či příbuzným na hlídání,...
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým...
Pokud rádi trávíte čas se svým psem v přírodě, ať už procházkou na louce či v lese, nastala pro vás i vaše zvíře takzvaná „klíštěcí“ sezóna. Všude tam, kde je trocha zelené trávy, jsou i tito miniaturní parazité. V letních měsících, kdy je jejich...
Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu...
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
