Králičí hop je poměrně mladá disciplína, která si rychle získává své příznivce. Koneckonců králíci jsou pro skákání přímo stvoření, tak proč toho nevyužít k zábavě jak jich samotných, tak i jejich páníčků.
Pravidla králičího hopu, tedy překážkového skákání králíků, podobně jako u psích agility vycházejí z koňského parkuru. Postupně ale byla upravena “na míru” králíčkům. Tento sport vznikl ve Švédsku v 70. letech a po přelomu tisíciletí se rozšířil za hranice. Dnes je oblíbený hlavně v severní Evropě a USA, ale docela často se s ním můžete setkat už i u nás. Existuje dokonce už i české mistrovství. Já jsem na něj poprvé narazila před několika lety na výstavě FOR PETS, kde se konaly jeho závody.
Trasu králičího hopu chlupáč absolvuje s kšíry a na vodítku. Nesmí být za ně tažen a vodič nesmí překážky překonávat společně se svým mazlíkem. Vodič musí být starší sedmi let a králík čtyř měsíců, v disciplínách skoku do výšky i do dálky dvanácti měsíců.
Králičí hop má čtyři disciplíny:
Přímý a členitý parkur
Přeskakuje se 8-12 překážek umístěných za sebou ve stejném rozmezí na rovné dráze, v případě členitého parkuru na klikaté. Na obou tratích se vítězem stává králík, který trať překoná v nejkratším čase a s nejméně chybami.
Podle obtížnosti se tratě řadí do čtyř výkonnostních tříd. Postup mezi nimi si králík vybojuje získáním tří kvalifikačních bodů udělovaných za tzv. umístění. Body za umístění králík získává, pokud skončí v závodě mezi první pětinou závodících. Pokud však králík zvládne obě kola bez chyb, získává bod i pokud se neumístil. Ve třídách se tratě liší výškou a počtem překážek.
Skok vysoký a daleký
Skáče se přes jedinou překážku. Její délka, respektive šířka je postupně zvyšována. Každý králík má na přeskok tři pokusy.
V nejvyšší, elitní třídě se ve všech čtyřek disciplínách za vítězství získává certifikát. Pokud má králík tři certifikáty v jedné disciplíně, získává titul Champion. Když králík dosáhne stejného titulu i v dalších disciplínách, získává tituly Great Champion (dvě disciplíny), Super Champion (tři disciplíny) nebo Grand Champion (čtyři disciplíny).
A jak svého králíčka můžete naučit skákat přes překážky? Základem je naučit ho chodit na vodítku. Až poté může začít trénink přeskoku překážky. Laťku mezi bočnicemi položte nejdříve na zem. Posaďte ho před překážku a počkejte, jestli ji sám přeskočí. Pokud se mu do toho nechce, můžete ho přes ni přenést, pochválit ho a nechat ho doskákat k další překážce. Když pochopí co má dělat, můžete postupně navyšovat počet překážek i jejich výšku. Trénink by měl být spíše krátký a častější. Ne všem králíkům se překážkové skákání musí líbit a v takovém případě nemá cenu ho do toho nutit. Většině se ale skákání náramně líbí, koneckonců je to pro ně přirozené. Pokud si překážky stavíte sami, myslete na to, aby byly lehké a snadno shoditelné, aby se o ně králíček nemohl poranit. Trénovat je ideální na neklouzavém povrchu, třeba koberci. Můžete cvičit i venku, ale hlavně skokany začátečníky může tráva snadno rozptýlit od tréninku.
Věřím, že pro spousty majitelů králíčků tento sport může být skvělým zpestřením jejich vztahu s chlupáči a zažijí při něm společně spousty zábavy. Zkoušeli jste už někdy králičí hop?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
