Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Poprvé jsem na odchytové akci byla, když do depozita zavolala starší paní s prosbou, abychom přijeli odchytit kočky do areálu jedné nemocnice v Praze. Pohybuje se jich tam velké množství a paní je chodí krmit (zaměstnanci nemocnice to mají zakázáno), jenže už má špatné nohy a bojí se, že bez její podpory by nevydržely.
Sbalili jsme tedy sklopec, menší podlouhlou klec, která má systém sklapnutí dvířek po nášlapu na plošinku, podběrák, přepravky, kapsičky a vydaly se do areálu nemocnice. Paní nám ukázala, kdy a kde (samozřejmě že v čas krmení) se kočky pohybují a šly jsme na věc. Odchyt koček do sklopce chce pevné nervy a velkou dávku trpělivosti. Jediné, co totiž můžete dělat, je nastražit sklopec na místo, do sklopce dát co nejvoňavější kapsičku, vzdálit se a čekat a čekat a čekat.
Takhle čekáte třeba hodinu, než se nějaká kočka vůbec ke sklopci přiblíží. Krouží nedůvěřivě kolem, čmuchá a prověřuje. Ty opatrnější se do sklopce neodváží a jídlo oželí, ty neznalé a nezkušené nakonec do sklopce vlezou a dvířka za sebou zaklapnou. A teď teprv nastává ta sranda - dostat kočku ze sklopce do přepravky. Taková venkovní kočka chycená v pasti totiž vyvádí jako ďábel, kouše a škrábe co jí síly stačí, jen aby utekla. Nebo se drží na konci sklopce a ne a ne se pohnout.
Problém je, že jakmile ostatní kočky vidí lapení jiné, už se ke sklopci nepřiblíží. A nejen ten den, ale už nikdy a naučí to i svá koťata. Takhle jsme při číhání viděly tři ani ne půlroční koťátka, která se pořád kolem sklopce ochomýtala a nasávala neodolatelnou vůni kapsičky. Hned za sebou ale měla mámu, která je kontrolovala a odháněla je z přílišné blízkosti té pekelné klece.
Viděli jsme i rezatého staršího kocoura se špatně srostlou zlomeninu nohy, který se naučil, kam nešlapat, aby se dostal k dobrotě a dvířka se za ním nesklapla. Ostatní kočky zas kousky masa ze sklopce vytahovaly packou skrz drátěný bok.
Je tedy čím dál těžší kočky do sklopce odchytit. Jsou učenlivé a své zkušenosti přenáší z generace na generaci. Navíc jak jde o několikátou generaci žijící venku, kočky jsou plaché a většinu z nich už se nepodaří si na člověka zvyknout.
I když se nám povedlo několik odrostlejších koťat chytit, po vypuštění v depozitu když jim skončila karanténa okamžitě zmizela v těch nejnedostupnějších koutech a člověk o nich týdny nevěděl. Až třeba po měsíci jste je koutkem oka zaregistrovali, jak se mihla mezi úkryty. A za další měsíc už se ostražitě pohybovala prostorem, ale běda, jak jste se k nim chtěli přiblížit. A teď si představte, že je potřebujete chytit a prohlédnout, jestli nemají blechy nebo klíšťata, svrab v uších a podobně, odvézt je na kontrolu a očkování. To vás kolikrát nezachrání ani svářečské rukavice.
Takové kočky jsou pak těžko umístitelné, kdo by měl taky zájem o kočku, která se k němu ani nepřiblíží a přijde se jen najíst. Naštěstí i takových se pár najde, co mají domeček nebo statek a nabídnou kočce domov bez nějakých očekávání. A naštěstí ne všechny kočky jsou takto divoké. Spousta jich je na lidi zvyklá a vyhledává jejich společnost nebo nežijí venku tak dlouho, aby si na člověka odvykly.
Toho je důkazem i další příklad. Jednou, den před Vánoci, mi jedna mladá kočka vběhla sama do náruče. Bylo to na depu přepravce, a tak dostala jméno Zásilka :). No a ještě že tak. Řidiči říkali, že se jim často schovávala do auta, taky aby ne, v zimě se takový nahřátý motor hodí. Jenže by stačilo aby jednou před nastartováním nestihla utéct a mohlo se stát neštěstí.
Odchyt koček je tedy často nervy drásající a frustrující práce, má ale svůj důvod. A ten pocit zadostiučinění, když vidíte kočku odjíždět do nového domova a víte, že se jí tam dobře daří, za to prostě stojí!
Téměř každý pejskař řeší otázku, co se psem, když jde do práce. Ty velké smutné oči, které mne pozorují, jak se ráno připravuji k odchodu, mě drtí. Většina majitelů nechává své psy doma. Jiní je svěřují například sousedům či příbuzným na hlídání,...
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým...
Pokud rádi trávíte čas se svým psem v přírodě, ať už procházkou na louce či v lese, nastala pro vás i vaše zvíře takzvaná „klíštěcí“ sezóna. Všude tam, kde je trocha zelené trávy, jsou i tito miniaturní parazité. V letních měsících, kdy je jejich...
Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu...
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
