V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
V Řecku potkáte kočku na každém kroku, jsou doslova všude. Patří všem a nikomu. Svého majitele a svůj pelíšek u nikoho doma nemají, ale nikomu nevadí a odnikud je nevyhání. Ráno a v podvečer je uvidíte potulovat se po ulicích na svých pravidelných obchůzkách a přes poledne drží siestu, takže se buď někde vyhřívají na sluníčku, nebo naopak ulehnou do stínu stromů a zákoutí přístavních uliček. Obrázky koček najdete na suvenýrech všeho druhu. Od pohlednic, hrníčků, přes kalendáře až po ručníky.
Kočky jsou prostě řeckým symbolem. Neodmyslitelně k této zemi patří. Žijí “na ulici”, lidé se o ně tak nějak společně starají i nestarají. Restaurace je krmí zbytky (i když podstatnou část obživy obstarají turisté), v zimě si je ale nikdo domů nevezme a ani se o ně nezajímá. Jsou samozřejmě tací, co nemocnou kočičku vezmou z ulice k veterináři nebo se o ni postarají, není to zde ale obecný přístup. Povětšinou převládá prostě lhostejnost. Kastrace je tu nevšední pojem a tak nechávají kočičí populaci samovolně a nekontrolovaně rozrůstat.
Nějaké ty domácí kočky tu samozřejmě najdete, ale domácí mazlíčci jsou vesměs stále dosti nevšední a ti bezprizorní bývají zanedbávaní. Pokud tedy pojedete do Řecka, připravte se, že můžete na ulici potkávat zraněné a nemocné kočky. Městské útulky jsou přeplněné.
Po vstupu Řecka do Evropské Unie tu byly zlepšovány podmínky pro život zvířat. Díky mnoha neziskovým společnostem zde začaly vznikat útulky, kde jsou shromažďovány a následně kastrovány bezprizorní kočky. Vznikají i sdružení krmící venkovní kočky a šířící osvětu potřebné kastrace.
Jelikož bylo v období krize téměř nemožné, aby si tu někdo adoptoval kočku z útulku (naopak kvůli nedostatku financí spousty majitelů své mazlíčky do ulic vypouštěli), vznikla snaha umisťovat kočky za hranice.
Vedle koček můžete na ulici potkat i značné množství toulavých psů, u kterých se situace nijak zvlášť neliší. I když se vám tedy může zdát, že Řecko je pro kočky ráj a jejich všudypřítomnost dodává městečkům a vesnicím přátelský nádech, vše má své pro a proti. Máte nějakou vlastní zkušenost s řeckými kočkami? Měl jste někdo možnost zjistit, jak žijí mimo sezónu?
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
