Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka, měli bychom se ho snažit pochopit, konec konců může to vysvětlit některá nedorozumění mezi námi a jimi.
Instinktivní inteligence je u každého psa individuální, každé plemeno má určité instinkty silnější než jiné. Některým plemenům instinkt velí chránit majetek pána, jiným pást ovce, hledat zvěř nebo stopovat. Právě přirozených pudů člověk využil při šlechtění, kdy si pro chov vybíral jedince se silným instinktem, který byl pro jeho potřebu žádoucí. Ty základní psí instinkty ale můžeme rozdělit na instinkt smečky, instinkt lovecký a instinkt obranný.
Instinkt smečky vede psa k sounáležitosti s jinými psy, případně s lidmi. Je u všech psů asi nejsilnější a nejzachovalejší. Díky tomuto pudu má pes silně vyvinuté společenské cítění. Hierarchie smečky je pevně daná, každý jedinec má jasně určené své místo a úkol, a to v každé denní činnosti. Alfa samec a alfa samice se jako první nasytí, určují místo lovu a udržují pořádek ve smečce. Ze smečkového pudu vychází i touha po pochvale. Často to totiž znamená přilepšení v jídelníčku nebo postup v hierarchii. Pes potřebuje atmosféru sounáležitosti, proto pokud psovi smečku nahrazujeme my, měli bychom mu dát jasně najevo, jaké místo v rodině má. Psi se silným smečkovým pudem nesnáší dobře samotu, často v odloučení štěkají nebo vyjí.
Obranný instinkt je instinkt sebezáchovy. Stejně jako u nás lidí má dvě podoby - boj a nebo útěk. Tento pud má silně zachována většina dnešních psů nehledě na plemeno. Projevem je útěková vzdálenost, tedy odstup od nebezpečí, které pes pociťuje. Tuto vzdálenost se pak snaží za každou cenu zachovat. Čím více se pes bojí, tím větší útěková vzdálenost bude. Pokud je v takové situaci pes zahnán do kouta, projeví se aktivní nebo pasivní obranná reakce. Při aktivní obranné reakci se pes všemožné snaží nebezpečí vyhnout. Ucukává, uskakuje, pokouší se utéct. Pasivní obranná reakce je projevem slabého a nezralého jedince. V takovém případě se pes schovává za svého pána, uhýbá pohledem, stáhne ocas pod břicho, případně se přitiskne k zemi nebo ztuhne na místě. Může dojít i k pomočení. U velmi úzkostlivých a nevyrovnaných psů dojde k pseudoagresivnímu chování, kdy pes ze strachu útočí.
Lovecký instinkt byl domestikací zasažen asi nejvíce. Pes je od štěněte ve svém loveckém chování omezován - nesmí honit zvěř nebo si všímat ostatních domácích zvířat. Navíc samotný dědičný základ tohoto chování je dlouhodobým šlechtěním zasažen a změny jsou pak dále dědičně upevněny. U některých plemen je lovecký pud silně utlumen, u jiných, kde je to žádoucí, je modifikován podle potřeb člověka. Například vystavování u ohařů nebo štvaní bez přiblížení u chrtů. Náznaku loveckého instinktu si můžete všimnout při aportu nebo při třepání hračkou (to imituje třepání kořisti pro její usmrcení), využívá se ho i při nácviku obrany.
Pokud porozumíme psí přirozenosti, dokážeme se psem správně pracovat, zajistit mu hezký a plnohodnotný život a i naše soužití s ním bude klidné, příjemné a plné pocitu soudržnosti. Budeme mít pocit, že si rozumíme a naše pouto bude pevné a plné lásky.
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
