Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se kterými si můžete dělat, co chcete. Získat jejich důvěru a ochočit si je dá pořádně zabrat.
A některé extrémně plaché jedince stejně neochočíte ani tak. Moje kamarádka měla činčilu čtrnáct let a nikdy se jí to úplně nepovedlo. Její činčila byla zkrátka úplně nejspokojenější ve své prostorné kleci, kde se zřejmě cítila v největším bezpečí. Mazlit a drbat se tahle činčila moc nechtěla, a to ani v pokročilejším věku. Někdy se jí z klece ani nechtělo vycházet ven.
Možná byla ale tahle činčila nejen plachá, ale i trochu náladová...
Nicméně ne každá činčila je stejná, takže třeba zrovna vám se povede tu vaši ochočit o poznání víc. Ale jak na to? Zkušení chovatelé radí, abyste činčilu nejdřív nechali zvyknout si na nové prostředí. Poté, co ji přinesete domů, měli byste jí dát čas se rozkoukat a nestresovat ji zbytečnými podněty. Prostě a jednoduše ji nevyrušujte a nechte ji chvíli vydechnout.
Po pár dnech můžete začít s ochočováním. Zvíře by si na vás mělo zvykat pomalu, protože činčily jsou hodně citlivé na stres a nervové vypětí. Vyvarujte se proto v její blízkosti jakýchkoliv rychlých a prudkých pohybů. Ty totiž činčily děsí. Nejlepší je nechat zpočátku zvířátko v bezpečí jeho klece a přes mřížku mu začít nabízet různé pochoutky. Pokud si činčila pamlsky z vaší ruky nechce brát, položte jí je do klece, ale ruku jí nechte v dosahu, aby si na vás zvykla. Po čase se osmělí a vezme si jídlo už i z vaší ruky.
Možná se vám po nějaké době podaří dosáhnout i toho, že se od váš činčila nechá pohladit. Chovatelé tvrdí, že tihle hlodavci se obvykle raději nechávají hladit v pro ně známém prostředí jejich klece než mimo ni. Vrcholem ochočení prý je, když vám činčila po ruce vyleze na rameno a tam se uvelebí. Takového kousku se ovšem mojí kamarádce s její extrémně plachou činčilou nikdy dosáhnout nepovedlo.
Pokud tedy chcete zvířátko hlavně na mazlení a máte pocit, že na pomalé ochočování nebudete mít trpělivost, měli byste zvážit, zda je činčila pro vás to pravé. Nijak zvlášť mazlivé totiž nebývají ani ochočená zvířátka. Pokud jste ale někdo, komu vyhovuje, že si jeho domácí mazlíček ve svém srdci pořád zachovává trochu divokosti a plachosti, pak je tenhle hlodavec pro vás ten správný společník.
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
