Jak ochočit činčilu? Obrňte se trpělivostí

Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se kterými si můžete dělat, co chcete. Získat jejich důvěru a ochočit si je dá pořádně zabrat.

A některé extrémně plaché jedince stejně neochočíte ani tak. Moje kamarádka měla činčilu čtrnáct let a nikdy se jí to úplně nepovedlo. Její činčila byla zkrátka úplně nejspokojenější ve své prostorné kleci, kde se zřejmě cítila v největším bezpečí. Mazlit a drbat se tahle činčila moc nechtěla, a to ani v pokročilejším věku. Někdy se jí z klece ani nechtělo vycházet ven.

Možná byla ale tahle činčila nejen plachá, ale i trochu náladová...

Nicméně ne každá činčila je stejná, takže třeba zrovna vám se povede tu vaši ochočit o poznání víc. Ale jak na to? Zkušení chovatelé radí, abyste činčilu nejdřív nechali zvyknout si na nové prostředí. Poté, co ji přinesete domů, měli byste jí dát čas se rozkoukat a nestresovat ji zbytečnými podněty. Prostě a jednoduše ji nevyrušujte a nechte ji chvíli vydechnout.

Po pár dnech můžete začít s ochočováním. Zvíře by si na vás mělo zvykat pomalu, protože činčily jsou hodně citlivé na stres a nervové vypětí. Vyvarujte se proto v její blízkosti jakýchkoliv rychlých a prudkých pohybů. Ty totiž činčily děsí. Nejlepší je nechat zpočátku zvířátko v bezpečí jeho klece a přes mřížku mu začít nabízet různé pochoutky. Pokud si činčila pamlsky z vaší ruky nechce brát, položte jí je do klece, ale ruku jí nechte v dosahu, aby si na vás zvykla. Po čase se osmělí a vezme si jídlo už i z vaší ruky.

Možná se vám po nějaké době podaří dosáhnout i toho, že se od váš činčila nechá pohladit. Chovatelé tvrdí, že tihle hlodavci se obvykle raději nechávají hladit v pro ně známém prostředí jejich klece než mimo ni. Vrcholem ochočení prý je, když vám činčila po ruce vyleze na rameno a tam se uvelebí. Takového kousku se ovšem mojí kamarádce s její extrémně plachou činčilou nikdy dosáhnout nepovedlo.

Pokud tedy chcete zvířátko hlavně na mazlení a máte pocit, že na pomalé ochočování nebudete mít trpělivost, měli byste zvážit, zda je činčila pro vás to pravé. Nijak zvlášť mazlivé totiž nebývají ani ochočená zvířátka. Pokud jste ale někdo, komu vyhovuje, že si jeho domácí mazlíček ve svém srdci pořád zachovává trochu divokosti a plachosti, pak je tenhle hlodavec pro vás ten správný společník.

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.