Výběr štěněte
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to můžete odnaučit.
Ideální samozřejmě je, když se pes nikdy loudit nenaučí. Ten můj s tím například nikdy problém neměl. A to se jinak jedná o celkem nezbedného pejska. Nikdy ale od nikoho jídlo od stolu ani třeba při krájení masa v kuchyni nedostal. Zafixoval si díky tomu, že když jí lidé, neznamená to, že bude jíst i on. Ví, že lidské jídlo zkrátka není pro něj, a proto se o něj ani nepokouší loudit.
Pokud ale ve štěněcím věku nevydržíte prosebný pohled psích očí a čas od času psíkovi dáte kousek jídla ze svého talíře, zvykne si, že pokaždé když jíte, může z toho pro něj kápnout nějaká dobrota. Pak se mu nemůžete divit, že loudí. Zkrátka se naučí, že se mu takové chování vyplatí a z jeho pohledu je dokonce odměněno pochoutkou.
Bohužel se může stát, že i když vy sami budete důsledně pejska učit, že žebrat nemá, tak mu někdo z vašich kamarádů nebo rodinných příslušníků sem tam tajně něco pod stolem dá. Dáte na pár dní někomu na hlídání nežebrajícího pejska a vrátí se vám místo něj prvotřídní loudil. Co s tím? Obrňte se trpělivostí a začněte loudícího pejska ignorovat. Tím ho jeho žebrací dovednosti můžete zase odnaučit.
Pokud při jídle pes přijde ke stolu, začne na vás vrhat srdcervoucí pohledy a případně začne kňučet nebo vám dávat čumák do klína, jednoduše si ho vůbec nevšímejte. Není dobré na něj začít mluvit laskavým tónem, protože to si může vyložit jako pozitivní signál, který jeho chování schvaluje.Ideální zkrátka je, pokud je pes během lidského stolování na svém místě, tedy třeba v pelíšku nebo na své dece a vůbec u stolu není. Jednoduše řečeno – než se pustíte do jídla, pošlete psího kamaráda na místo.
Jestliže se ale pejsek vypraví k vám ke stolu, pošlete ho hned na jeho místo, aby mu bylo jasné, že u stolu není vítán a nic dobrého ho nečeká . Pokud by se pejsek po odeslání na místo vrátil zpátky k vám, vždy mu důrazně zavelte, ať se vrátí.
A ještě jedna rada na závěr – pokud byste někdy přece jen chtěli pejskovi dát například kousek masa, které krájíte v kuchyni nebo třeba kousek vlastního jídla (i když to rozhodně při vyvážené stravě není potřeba), dejte mu toto jídlo vždy do jeho vlastní misky. Pes si prostě musí zapamatovat, že své jídlo dostává pouze ve své vlastní misce, případně jako odměnu při výcviku a nikoliv z lidského talíře, ze kterého v té chvíli jíte i vy.
Pokud tedy doma psího žebráčka máte, snažte se být důslední a trpěliví a uvidíte, že se tohle nechtěné chování za čas odnaučí.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...