Štěně pro vašeho psa

Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě musí nosit košík, který jí na náladě moc nepřidá. O víkendu je sice čas odjet domů do Chrastavy a běhat po lesích, ale dva dny v týdnu na rozptýlení nestačí. Tak jsem ji s sebou brala do práce a vodila ji po kavárnách. Dokonce jsme si zašly do kina. Sice Kulajdu miluju, ale nedovedu si představit, že jí zařizuju takhle vydatný program už napořád.

Člověk nesmí zapomínat, že má doma pejska, ne človíčka. Kino je pro Kulajdu jen další místo, kde se může vyspat na podlaze. Zato psí společnost by ji zabavila stoprocentně. Sice nevím, jak by na nový přírůstek do rodiny reagovala, ale předpokládám, že jako zvíře žijící ve smečce by dalšího psa přijala vcelku dobře.

Dokonce se říká, že když starému psovi pořídíte štěně, prodloužíte mu tím život. Sama jsem byla svědkem dvou případů, kdy se to podařilo. Oběma starým nemocným psům bylo víc než patnáct let. S příchodem mladšího parťáka ožili, začali skotačit po zahradě a užívali si novou zábavu ještě dlouho, jeden dva a druhý tři roky.

Zeptala jsem se pro jistotu pana Šímy, veterináře, který spolupracuje s Britem:
„Ano, souhlasím s názorem, že mladší pes dokáže rozpohybovat a zvednout toho staršího. To je obecně známá věc a funguje. Jen pozor na to, že když fena trpí falešnou březostí, není dobré pořídit k ní nové štěně či odrostlé štěně do půl roku věku. To štěně by ji totiž dokázalo dobře rozkojit, což vy samozřejmě nechcete. Jen je otázkou, zda se pes, který je doma samotný, dokáže zabavit s druhým mladším psem bez přítomnosti pána, to je na pováženou. Zejména ze začátku je to trochu o zranění, když se pořídí druhý cizí mladý pes. Ale to záleží i na výběru nového psa. Je to trochu složitější problematika, ne pokaždé se dotyční psi dokáží snést bez komplikací.“

Jó kdyby tak mohla mít svoje štěně, všechno by bylo jednodušší. Jenže ona si moc vybírá a žádného psa nechce. Líbí se jí jen zlatí retrívři a uznejte sami, že ti se k ní moc nehodí. Navíc je podle našeho veterináře za zenitem, on štěňata šestiletým fenám nedoporučuje.

Máte někdo s něčím podobným zkušenost? Nemůže být Kulajda z cizího štěněte spíš ve stresu?