Kočka divoká se vrací
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak například od mala jsem slýchávala, že psi vidí černobíle, nebo že starého psa novým kouskům nenaučíš. Jak je to ale ve skutečnosti?
Nedávno jsem četla moc pěkný článek, který si dal za cíl bořit ty nejvíce zakořeněné mýty o psech, které kolují mezi lidmi. A přišlo by mi škoda se o některé z nich s vámi nepodělit. Vybrala jsem pro vás pět pro mě nejzajímavějších tvrzení o psech.
Černobílé vidění
Tak tohle patří asi k jedné z nejproslulejších psích fám. Veterinář MVDr. Jan Šíma, k psímu zraku říká: “Pes rozeznává jiné spektrum barev než člověk. Vidí tedy sice barevně, ale zrak je až jeho třetím nejdůležitějším smyslem.” Psi mají na rozdíl od lidí pouze dva oční čípky. Jejich zrak je takzvaně dichromatický stejně jako u barvoslepých lidí. To podle mého názoru vedlo ke zmatení, že psi nerozlišují vlastně žádné barvy, namísto toho, že nevidí jen některé. Ve skutečnosti vnímají něco jako dvě “skupiny” barev a v rámci těch už pak nerozlišují jednotlivé barvy a jejich odstíny. Jedna je označována jako “žlutá”, kam spadá například i oranžová, červená nebo zelená, a druhá jako “modrá”. Oproti lidem a dalším primátům se třemi čípky mnohem lépe rozeznávají obrysy.
Starého psa novým kouskům nenaučíš
Toto lidové pořekadlo naráží na to, že někdy se my lidé schováváme za výmluvy a zaběhnuté zvyky i neznalost namísto snahy zkusit něco jinak. A to se může vztahovat i na péči a výchovu našeho mazlíka. U svého prvního psa, kdy jsem ještě neměla žádné zkušenosti, mi výchova některých povelů nepřišla důležitá a až časem jsem zjistila, jak přínosné by mohly být. Pustili jsme se tedy znovu do cvičení a překvapilo mě, jak snadno nám to šlo, obzvlášť při odměňování pamlsky. Trochu složitější už je odnaučovat zažité zlozvyky jako třeba žebrání u jídla. Ale s trochou trpělivosti ani to není problém. (K tomuto problému doporučuji tréninkové video Britu “Loudění”). Psi se neradi nudí a zábavu v podobě učení rádi uvítají v jakémkoli věku.
Alespoň jednou za život štěňata
S tímto se setkávám při rozhovorech s ostatními pejskaři velice často. Sama mám doma psí holky (a vždycky jsem měla) a zajímá mě tak, co si o tom ostatní majitelé myslí. Zdá se, že je názor, že by fenka měla mít alespoň jednou za život štěňata, stále brán jako neomylná pravda. Když se zeptám na důvod, dotyčný ani nedokáže odpovědět s tím, že je to prostě fakt, a nebo tvrdí, že je to dobré pro zdraví fenky. Údajně se tím zmenší riziko zánětu mléčných žláz, rakoviny dělohy, falešné březosti a podobně. Tuto pověru ale veterináři striktně (i když ne také většinově) odmítají. První porod malých psích chlupáčů sebou naopak často nese komplikace. Spíše se dnes jako prevence zmíněných nemocí doporučuje kastrace, a to ideálně po prvním hárání, riziko se tak prý značně sníží.
Psí blechy na člověka nejdou
Jistě si všichni vybavíte klasický český film Na samotě u lesa a pana Komárka s větou „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“. Ale neměl tak úplně pravdu. Věděli jste například, že většina případů zablešení psa je způsobena blechou kočičí (Ctenocephalides felis)? Blecha psí (Ctenocephalides canis) je totiž poměrně vzácná. No, a navíc k napadení člověka dochází. A to jak rozšířenější blechou kočičí, tak i vzácnější blechou psí. Panu Komárkovi se tak podařilo zmást mnoho lidí. Naštěstí pro nás blechy preferují srst a na člověka přelezou pouze v případě, že je zvíře zablešené do vysoké míry. Pokud si ale mohou vybrat, vždy zvítězí pes nebo kočka.
Nos zdravého psa by měl být studený a vlhký
Zjistila jsem, že kořeny tohoto mýtu sahají až k biblickému příběhu o potopě světa. Když měl Noe v lodi díru, ucpal ji právě pes svým čumákem a archa se nepotopila. Jako symbol této pomoci dal Bůh psovi vlhký a studený čumák. Když si v minulosti lovci vybírali své psy, zpravidla zkoušeli, zda mají vlhký čumák, aby se ujistili, že dobře nakoupili. Musím přiznat, že této pověře jsem dlouho dobu sama přikládala velkou váhu a jakmile měl pes teplý čenich, hned jsem se strachovala, že s ním něco je. Až později jsem se dozvěděla, že to tak úplně nemusí být pravda a že psí čenich jednoduše reaguje na své okolí podle jeho teploty a vlhkosti. A pokud máte skutečně podezření na teplotu, raději psa změřte v konečníku normálním teploměrem nebo zajděte k veterináři.
Mýtů týkajících se zdraví a péče o psí chlupáče je celá řada a vydalo by to minimálně na tenkou knížku. S jakými se setkáváte nejčastěji vy? A věřili jste někdy některé psí fámě?
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Takzvané pet friendly kanceláře, kde si zaměstnanci mohou do práce přivést svého psa, jsou čím dál modernější. Trend se ovšem nezastavuje jen u psů, v některých firmách si zvířátko pořídí dokonce nastálo. Vedle rybiček dělají pracantům společnost...
Název psinka je vám možná povědomý, znáte ale přesnější charakteristiku tohoto zákeřného virového onemocnění? Vezmeme to pěkně od historických kořenů po současnost.
Pravděpodobně mezi svými přáteli máte i někoho s cukrovkou. Víte ale, že tímto onemocněním trpí poměrně často i psi a kočky?
Pro jedny děsivá noční můra, pro druhé ráj na zemi. To jsou kavárny, kde vám společníky dělají kočky.
Jistě při shánění vánočních dárků myslíte i na své kočičí členy domácnosti. Ostatně kdyby ne, oni by vám to nikdy neodpustili :).
Víte, jaké sny mají vaši domácí mazlíčci? Tato otázka zajímala kromě mě i nemálo vědců, kteří přicházejí s různými hypotézami. Tipnete si, o čem se zdá vašim čtyřnohým parťákům?
Psincový kašel je infekční onemocnění horních cest dýchacích, velmi často se vyskytující právě na podzim a na jaře. Víte, jak ho poznat a jak před ním svého čtyřnohého parťáka chránit?
Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Pokud váš pes žije celoročně venku, je třeba mu k tomu zřídit vhodné podmínky. Jeho bouda musí být dobře zateplená a musí být i dobře konstruovaná. Zde je pár tipů, jak na to.
Minule jsem se s vámi podělila o mé názory na kastrace obecně a vyjmenovala výhody a nevýhody tohoto zákroku u fen. Teď se pojďme podívat, jak je to u psů.
Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.