Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes vzdálí natolik, že samotný hlas nestačí, nebo v době nemocí, kdy vám hlasivky prostě odejdou.
Taky jste zažili situace, kdy se váš čtyřnohý kamarád natolik soustředil na něco jiného, například když zachytil nějaký pach a sledoval stopu, že na klasický povel přivolání vůbec nereagoval? Pes má podstatně lépe vyvinutý sluch než člověk, takže zvuk ať už klasické nebo ultrazvukové píšťalky slyší na několik kilometrů, záleží na členitosti terénu. Nejen pro případy, že má váš psí chlupáč silné lovecké pudy a hned se chytá stopy, ale i pro nevycválaná štěňata, která ještě s tréninkem přivolání zápasí, může být píšťalka užitečným nástrojem. Píšťalka je tak velmi oblíbená nejen u loveckých a barvářských psů nebo stopařů, kde se pes vzdaluje od psovoda na velké vzdálenosti, ale využijete ji i při klasickém venčení.
Na přivolání musí pes reagovat okamžitě a bez rozmýšlení či zaváhání. V začátcích výcviku tedy povel použijte pouze v případě, že jste si jisti, že k vám pes stoprocentně přiběhne. V situacích, kdy jistotu máte, použijte povel a navíc nadšeně zapískejte. Pak bude mít píšťalka zvláštní postavení a přivolání s ní bude fungovat nejlépe. Pokud už váš pes povel přivolání ovládá, naučit ho na píšťalku není složité. Stačí po navyknutém povelu zapískat. Délka ani výška zapísknutí by se neměla lišit. Po okamžitém uposlechnutí a příchodu psa, ho odměnte. Zpočátku ale odměňujte, například pochvalou “ty jsi šikovný” a pohlazením, i když pes přijde až na poněkolikáté, aby získal motivaci. Je dobré odměny střídat – jednou použít oblíbenou hračku, jindy pamlsek nebo pohlazení – aby byl nácvik pro psa více napínavý a nepřestal ho bavit. Postupně můžeme nacvičování z klidného prostředí přesunout do rušnějších míst.
Zde postup obrátíme - nejdříve zapískáme a až pak přichází povel. Může se stát, že pes zareaguje okamžitě a povel nebude třeba vydat vůbec. Opět měníme lehké terény a vzruchy až po ty nejtěžší a nejsilnější. Stejně tak prodlužujte vzdálenosti mezi vámi a psem před vydáním povelu. Ve výsledku dosáhnete toho, že zapískání, které pro psa nemělo žádný význam, je teď podnětem k tomu, aby co nejkratší cestou přiběhl k vám bez toho, abyste vydali hlasový povel. Jako při výcviku jakéhokoli povelu buďte důslední, klidní a nikam nespěchejte.
Já začala používat píšťalku až s naším nejmladším psím chlupáčem, a to už od jeho prvních vycházek. A dnes jsem za to neskutečně vděčná. Je o něco divočejší povahy než zbytek smečky a k tomu všemu má ještě stále chuť mladého psa prozkoumávat okolní svět. Když klasické “ke mně” z mnoho různých důvodů ani na podruhé na psího dorostence nezabírá, použiji píšťalku. Tím, že jsme trénovali pravidelně už od mala se nestane, že by dneska na písknutí nepřiběhl. A funguje to, i když ho potřebuji odvolat ze hry, a na hlas nereaguje. Pokud byste chtěli naučit na píšťalku dospělého psa, principy budou úplně stejné, jen je potřeba počítat s tím, že to zabere o něco více času a pamlsků :-).
A jaké máte s píšťalkou zkušenosti vy?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
