Zatržené paspárky, pořezané polštářky, zlámané drápy? Patálie s psími tlapkami

Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím dokázali co nejvíc předcházet?

Drápky

Můj chlupáč má s poraněním tlapek problémy už od štěněčího věku. Do značné míry je to způsobené tím, že je extrémně zbrklý a překypuje energií. Běhá a skáče i tam, kde by se jiní psi chovali aspoň trochu rozumně. On ne. Výsledkem jsou časté návštěvy veterináře právě kvůli poraněným tlapkám.

Mezi ty nejčastější potíže (nejen v případě mého psa) v tomto ohledu patří zatrhané nebo roztřepené drápky. Prevencí je samozřejmě jejich pravidelné zastřihování, a to těsně před jejich prokrvenou částí. Speciální kleštičky na psí drápky běžně seženete v obchodech se zvířecími potřebami. Pokud je ale váš pejsek stejně hyperaktivní jako ten můj a při zastřihování sebou pořád mele, je bezpečnější svěřit stříhání drápků do rukou veterináře. Zastřihování drápků se nevyplatí podceňovat, protože extrémně přerostlé drápy mohou vést až k deformaci psích tlap.

Pokud se vašemu pejskovi drápky třepí opravdu hodně, zkuste se s veterinářem poradit o vhodném krmivu. Zvýšená lámavost a třepení drápů totiž může souviset právě s výživou. Celkově ale může jít o zdravotní důvody, se kterými nejlépe pomůže právě psí lékař. Za sebe pak můžu doporučit lososový olej, který je dobrý nejen na srst, ale právě i na drápky.

Paspárek

Paspárky neboli takzvané vlčí drápy jsou páté prsty na zadních nohách. Nevyskytují se ovšem u všech psů. U některých ovčáckých plemen se jedná o žádoucí plemenný znak. U jiných pejsků se ale paspárek často bolestivě zatrhává a krvácí. V takovém případě se s veterinářem můžete poradit o jeho možném chirurgickém odstranění.

Polštářky

V zimě sůl a led na chodnících, v létě horký asfalt a po celý rok střepy a ostré kamínky. To jsou ty nejčastější nástrahy číhající na tlapky našich chlupáčů. Packy byste proto měli pejskovi pravidelně kontrolovat. Je nutné roztáhnout i samotné polštářky a podívat se, zda se poranění nebo oděrky neskrývají mezi nimi. V zimním období bychom polštářky a mezprstí měli kontrolovat zvlášť pečlivě. Pokud jsou chodníky a silnice posolené, je nutné psí nohy po procházce pečlivě omýt. Jak v zimě, tak v horkém létě je vhodné namáhané psí tlapky promašťovat speciálními krémy, které zvýší jejich odolnost.

Z vlastní zkušenosti doporučují dávat na tlapky pozor také při koupání pejska v přírodě. Vodou změklá kůže na packách je totiž náchylnější ke zranění. Loni v létě se mi dokonce dvakrát stalo, že po zuřivém dovádění v potoce si můj chlupáč rozsekl tlapku o dno až do krve. Naštěstí to ani jednou nebylo na šití a stačilo mu ránu pravidelně desinfikovat (například peroxid nebo některé dezinfekce určené pro děti, které neštípou) a vše se rychle a bez následků zahojilo.

Po jednom z vážnějších zranění mi paní veterinářka doporučila pořídit pejskovi speciální ochrannou botičku. Bohužel mu dost často z nohy padala, takže jsem mu nakonec ochranu rány před vnějšími vlivy zařídila jinak. Navlékla jsem mu na nohu svojí vlněnou ponožku, přes ní přetáhla plastový pytlík a přelepila náplastí. Taková ochrana pejskovi vydržela aspoň o trochu déle než botička, která se mu očividně nezamlouvala a vehementně se jí pořád zbavoval. Nicméně znám majitele méně šílených pejsků než je ten můj, kteří mají s těmito botičkami při rekonvalescenci poraněných pacek dobré zkušenosti.