Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z takzvaně “papírových” psů, tak i “oříšků”, kteří ke mně přišli z útulku. Těch se čistokrevný chov netýká. Jaká jsou další pravidla pro jeho založení?
Chovatelství mi vždy přišlo jako něco mně vzdáleného a tak trochu i záhadného. Zjistila jsem, že hlavní záhada tkví v trpělivosti s papírováním. Pak už je to především o čase, který chovatel svým zvířatům věnuje. A že je ho potřeba opravdu hodně vám potvrdí téměř každý nadšenec, který se do tohoto dobrodružství pustil. Kromě každodenní péče o dospělého jedince přibude starost se sháněním vhodného krycího partnera s dobrým rodokmenem a následná péče o mladé.
Proč tedy zakládat chovatelskou stanici? Všude se dočtete o varováních, že založit si vlastní chov by měli lidé dělat především z lásky ke zvířatům, nikoliv k vlastní peněžence. Pokud by to bylo k tomu druhému, mohli by být velmi rychle zklamaní. Chovatelka, od které mám jednoho ze svých psích chlupáčů, mi také říkala, že zakládat CHS, jak se zkráceně chovatelská stanice označuje, se vyplatí v případě, že se člověk chce stát opravdu chovatelem a nikoli jen dopřát svému zvířecímu kamarádovi jednou či vícekrát potomstvo. A pokud byste chtěli, aby například štěňátka byla s průkazem původu, tak si stačí najít jen druhého papírového rodiče, a je to.
Hlavním důvodem je tedy bezpochyby vášeň ke zvířatům v kombinaci s touhou založit čistokrevný rod, který navíc ponese vaše “příjmení”. Českomoravská kynologická unie eviduje na území ČR 37 762 chovných stanic. Ještě před 5 lety to bylo o 4 500 registrací méně. Komu by se to nelíbilo pyšnit se tím, že ten a onen šampion pochází od vás? Ale nenechte se zmást, nejedná se o příjmení chovatele, ale o název chovatelské stanice, kterou mají všechna mláďata v průkazu původu uvedena. Otázku, jak je to s papírovými a bezpapírovými pejsky, nechejme na jindy a pojďme se podívat, co je potřeba k založení (psí) chovatelské stanice.
Pokud byste o tom skutečně uvažovali, asi bych vám na začátek doporučila pořádně si prostudovat, co k tomu píšou na stránkách Českomoravské kynologické unie. Z dokumentu s trochu děsivým názvem “Směrnice pro registraci chovatelských stanic” vybírám to, co mě zaujalo nejvíce, a sice že:
registrace není vázána na jedno určité plemeno a v názvu stanice by se ani jméno žádného plemene nemělo objevit;
je potřeba si dopředu připravit šest důkladně promyšlených návrhů, jak by se vaše stanice mohlo jmenovat, a to v pořadí, v jakém máte o přidělení zájem - název se totiž stává mezinárodně unikátní značkou a návrh se postupně prověřují v rámci databáze FCI;
navíc název už nejde nikdy změnit, stanici sice můžete zrušit, ale už si nikdy nebude moct registrovat novou - jinými slovy jeden chovatel - jedna stanice, chovatelé prostě mají rádi pořádek;
k mému překvapení ke zřízení chovatelské stanice není potřeba být majitelem psího chlupáče - můžete si nejprve registrovat název a až pak se věnovat jeho pořízení a uchovnění;
do tohoto dobrodružství musíte jít sami, tedy že chovatelská stanice nemůže být předmětem spoluvlastnictví - ale můžete ji zdědit;
je potřeba mít trpělivost, neboť celý proces registrace prý trvá minimálně tři měsíce - výsledkem je ale mezinárodní certifikát, který potěší srdce nejednoho pejskaře.
Pokud jste zdárně absolvovali celé toto ve zkratce popsané kolečko registrace CHS, tak vám gratuluji. S mými papírovými chlupáči do toho pro zatím asi ještě nepůjdeme, ale kdo ví, budoucnost je otevřené, ne :-)? A třeba se jednou potkáme na nějaké národní, mezinárodní, klubové nebo speciální výstavě, kterou je krom svodu, bonitace a RTG pro uchovnění potřeba alespoň dvakrát navštívit. Ale o tom už vám určitě poradí v psím klubu přímo pro plemeno vašeho chlupáče, kam byste se měli při zakládání chovné stanice zapsat. Chovu zdar!
A pokud chováte kočky, tak najdete vše důležité zde: www.schk.cz.
Pes, kterého historie a literatura zná jako Krásného Joea, pocházel z Meafordu v Ontariu. Jeho životní příběh se odehrál v 19. století, ale za srdce dokáže vzít dodnes. Ne nadarmo se stal inspirací pro knižní bestseller, který si celkem rychle našel...
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Takzvané pet friendly kanceláře, kde si zaměstnanci mohou do práce přivést svého psa, jsou čím dál modernější. Trend se ovšem nezastavuje jen u psů, v některých firmách si zvířátko pořídí dokonce nastálo. Vedle rybiček dělají pracantům společnost...
Název psinka je vám možná povědomý, znáte ale přesnější charakteristiku tohoto zákeřného virového onemocnění? Vezmeme to pěkně od historických kořenů po současnost.
Víte, jaké sny mají vaši domácí mazlíčci? Tato otázka zajímala kromě mě i nemálo vědců, kteří přicházejí s různými hypotézami. Tipnete si, o čem se zdá vašim čtyřnohým parťákům?
Psincový kašel je infekční onemocnění horních cest dýchacích, velmi často se vyskytující právě na podzim a na jaře. Víte, jak ho poznat a jak před ním svého čtyřnohého parťáka chránit?
Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Pokud váš pes žije celoročně venku, je třeba mu k tomu zřídit vhodné podmínky. Jeho bouda musí být dobře zateplená a musí být i dobře konstruovaná. Zde je pár tipů, jak na to.
Minule jsem se s vámi podělila o mé názory na kastrace obecně a vyjmenovala výhody a nevýhody tohoto zákroku u fen. Teď se pojďme podívat, jak je to u psů.