Zimní počasí dává zabrat především psím tlapkám. Chodníky a cesty ošetřené posypovou solí tak v tomto období představují pro pejskaře a jejich psí společníky nepřítele číslo jedna. Víte, jak správně pečovat o psí tlapky v zimě? Opakování je matka moudrosti, v článku tak najdete krátké shrnutí základních bodů správné péče o psí packy.
Sníh, náledí a sůl. To je kombinace, která vyžaduje zvýšenou pozornost všech psích majitelů o tlapky jejich čtyřnohých přátel. Správná péče by měla začít už před samotnou procházkou. A to zvláště v případech, kdy máte stejně jako já doma malé štěně. Jeho polštářky mohou totiž být citlivější, a tudíž náchylnější k popraskání. Tím, že chlupáčovi tlapky namažete krémem či mastí ještě před tím, než jdete ven, mu pomůžete na kůži vytvořit ochrannou vrstvu. Mně se osvědčily masti s včelím voskem, ale vazelína nebo indulona z domácí lékárničky to také jistí.
Především ve městech se soli nevyhnete, a tak je dobré, když po procházce tlapky osprchujete vlažnou vodou. Jednak tím pejskovi smyjete dráždivou sůl, a jednak voda pomůže rozpustit sněhové kuličky v meziprstí, kde mají tendence se chytat do přerůstajících chlupů, nebo jinde na tlapkách. A i když si myslíte, že jste se soli vyhnuli, i tak nic nezkazíte alespoň navlhčeným ručníkem. Ale pozor, voda by nikdy neměla být horká! A to ani ta, do které namáčíme látku. To by mohlo způsobit šok termoregulačnímu systému a navíc by to mohlo být pro psa i bolestivé. Tlapky jsou totiž v zimě podchlazené.
Ovšem vodou ošetřované tlapky tak mohou být náchylnější k dehydrataci. A proto je potřeba je opět pořádně promazat a osvěžit. Jen se nelekejte, když si pejsek mast či krém začne olizovat. Moji chlupáči musí například vždycky všechno ochutnat. A co teprve, když dojde speciální psí mast a přijde na řadu nesolené sádlo. Ale protože by hrozilo, že si všechno z pacek zase slízají, raději ho příliš často nepoužívám. Nebo jim na chvilku nandám psí ponožky, než se přípravek vsákne do kůže. U ponožek a botiček ale raději pozor na zapaření. To by popraskání na polštářcích mohlo ještě více zhoršit.
Zimní péče by se ale neměla týkat jen kůže, ale také srsti. Všichni moji chlupáči mají takzvaně samočistící srst. A tak i největší špína v podobě nachytaného bahna z našich procházek se na nich rychle ztratí. Pokud ale takové štěstí nemáte a váš chlupáč by přeci jen měl podstoupit sprchovací kůru, určitě odložte očistu až na večerní hodiny a psa po koupání pořádně vysušte. Hlavně u dlouhosrstých plemen se radí psa i po vysušení ručníkem krátce vyfénovat. Veterináři nedoporučují psy sprchovat, když venku padají teploty pod mínus 5 stupňů Celsia. Jako alternativa může opět dobře posloužit navlhčený ručník.
Stejně jako se v zimě častěji vysušují polštářky na psích tlapkách, zima dává zabrat i kůži a srsti jinde po těle. V jednom článku jsem četla, že je možné psovi kůži promazat speciálním olejem. U dlouhosrstých plemen si to nedovedu úplně představit. Určitě ale můžu doporučit olej v podobě doplňku stravy, například lososový olej, který například pomáhá růstu srsti. A důležité je v zimě také nezapomínat na pravidelné vyčesávání. Je to pro psa nejen příjemná masáž, která je příznivá pro krevní oběh, ale také pomáhá zbavit se odumřelých chlupů a celkové výměně kožichu.
Máte vykoupáno, vyčesáno a namazáno a vyrážíte se svým chlupáčem na hory? Pro všechny případy se vám do auta může hodit vyhřívací podložka. Tu stačí nahřát pár minut v mikrovlnce a návod od výrobců slibuje až 10 hodin tepla. Taková deka do kufru auta určitě také není k zahození. A pokud jedete třeba na chalupu, kde máte studenou dlažbu, nebo ji máte třeba i doma, tak by vás mohl zajímat kobereček s topnou elektro fólií nebo termo desky. Na ty už ale potřebujete zásuvku. A i když jde zapojit do autobaterky, tak už je to na cesty přeci jen o trochu náročnější než první varianta. A úplně nejlépe jsou na tom malí psí chlupáči, kteří se mohou ukrýt na rameni svých páníčků v zateplených cestovních taškách. A co se na cesty v zimě osvědčilo vám?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...