Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) není jen tak. Nepodceňujte ji!

Soužití s našimi chlupáči nám přináší nejen radosti, ale někdy bohužel i starosti, například jsou-li nemocní nebo trpí-li nějakou vadou. Dysplazie kyčelního kloubu nebo také zkráceně DKK se řadí mezi jeden z těch zdravotních neduhů, které můžou končit i smutně. Proto je velmi důležitá prevence a také správná péče! Ta nezahrnuje jen kvalitní krmivo, pravidelné procházky a udržování čtyřnohého chlupáče v kondici, ale i naše celková vnímavost. Narážím na příběh jednoho našeho psího kamaráda, který zřejmě tímto onemocněním trpí. Jeho majitelé si to ovšem vůbec nepřipouštějí, ačkoli byli několikrát upozorněni ostatními pejskaři na klinické projevy, jako jsou např. rychlá únava a ulehání uprostřed hry s ostatními psy, bunny hopping (králičí hopsání), tahání zadních tlapek a přenášení váhy na přední. Někdy může být těžké připustit si, že z malého chlupáče nevyroste šampion, tak jak jsme si plánovali. Ale není fér zvíře odepsat k utrpení v necelém roce života tím, že budeme ignorovat jasné signály bez konzultace s veterinářem. Proto je potřeba o DKK mluvit, aby i majitelé byli lépe informovaní a chybný vývoj se podchytil včas.

Co to vlastně DKK je a jak ji poznat? Pokusím se vám krátce shrnout nejdůležitější informace, které jsem se dočetla v moc pěkném, ale pro obyčejného smrtelníka příliš odborném článku (odkaz níže). Jedná se o růstovou poruchu, kdy hlavice stehenní kosti nesedí v kyčelní jamce. Jak hlavice kosti tlačí na ještě měkké chrupavčité tkáně jamky tam, kde nemá (např. na jejím okraji), jamka se začne špatně vyvíjet (zplošťovat). A zplošťuje se i samotná hlavice. Vzniká tak volnější spojení v kyčelním kloubu, které nestabilní kloub dále přetěžuje, a může se vyvinout DKK. Úplně zjednodušeně by se dalo říct, že jamka kyčelního kloubu a hlavice stehenní kosti nespolupracují. Kvůli volnému spojení kloubu a kosti v kyčli se pak může rozvinout artróza a celé to může skončit až nehybností končetiny. DKK můžeme, ale nemusíme poznat jejími klinickými projevy. Vedle výše zmíněných to může být např. i odlišný postoj tlapek (ten se měří takzvaným Norberg-Olsonovým úhlem), kulháním i odmítáním určitých pohybových úkonů, např. skoků. Při pohybu kloubu může být slyšet i takzvané “klikání”. V takovém případě honem na veterinu!

Co můžeme udělat my jako majitelé psů, abychom snížili riziko vzniku DKK? Podle odborníků jsou velmi důležité první 3 měsíce života štěněte, kdy malý chlupáč velmi rychle roste. Proto by měl mít pes krmivo odpovídající jeho věku (puppy, junior, dospělý, senior) a hmotnosti v dospělosti. Např. krmiva pro juniory zpomalují růst, dokud se nevyvinou všechny kosti, klouby a chrupavky. Zatížení ještě nedovyvinutého těla jeho nadměrnou vahou by mohlo mít za důsledek právě vznik DKK. Velmi často se teď setkávám s tím, že pejskaři dávají svým psím parťákům chondroprotektiva - výživové doplňky na posílení kloubů. Stejně jako na nevhodnou stravu bychom si měli dát pozor i na přehnanou fyzickou zátěž. Délku i náročnost terénu bychom vždycky měli přizpůsobit věku psa. V prvních měsících jsme na radu veterináře na pěších túrách střídali půl hodinku po svých s půlhodinkou v psím batohu, kde si pes odpočinul. Neznamená to ale, že by pes neměl mít pohyb žádný. V takovém případě by mohla vedle nedostatečného osvalení hrozit i obezita, která může krom rizika vzniku DKK vést k potížím se srdcem, plícemi a krevním oběhem. Vystříhat bychom se měli i častým skokům, kluzkým povrchům i dlouhým schodům. Vedle těchto faktoru, které mohou přispět k vzniku DKK, může být tento zdravotní neduh trápící pejsky i důsledkem úrazu.

DKK bohužel nelze kvůli jejím degenerativním účinkům léčit, je možné ji jen zmírňovat, např. Dornovou metodou. Někteří majitelé volí cestu endoprotézy, ta je však relativně finančně náročná a vždy záleží na věku i zdravotním stavu chlupáče. Novější alternativou je takzvaná denervace, kde se odstraněním nervů v kyčli utlumí bolest, která nutila pejska kulhat. Kloub se tak tolik nenamáhá a DKK se nezhoršuje. Když se DKK odhalí včas, např. díky rentgenu kyčlí (ideálně okolo druhého roku života psa), stane se sice omezením, ale i tak může chlupáč prožít plnohodnotný a šťastný život.

(Zdroje: www.hovawartbert.estranky.cz/clanky/chovatelske-strasti/dysplazie-kycelniho-kloubu-.html a

www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk)