Terénní dostihy nejsou pouze o rychlosti, ale i o touze psa lovit
Lov a pohyb. Miluje-li pes obě tyto aktivity, pak je pro něj coursing jako strvořený. Tento terénní dostih je založen právě na touze psa chytit svoji kořist.
Chystáte se s vaším chlupáčem na delší cestu autem, například na zimní dovolenou? Nebo jen řešíte, že byste chtěli svému čtyřnohému kamarádovi i v bytě bez vlastní zahrady udělat zázemí, které venku poskytuje psí bouda? Klece pro psy jsou dnes totiž čím dál častěji využívány nejen jako přepravky na cesty, ale i jako domácí boudy.
V poslední době v rozhovorech s ostatními pejskaři nejvíce vynikají dvě témata. Jsou jimi klece pro domácí použití a elektrické obojky. Musím přiznat, že při pomyšlení, že psa doma zavírám do původně transportní klece nebo mu na procházky připínám elektrický obojek, mi zpočátku vždy přeběhl mráz po zádech. O obojcích jsem se již zmiňovala v článku věnovaném psí osamělosti a stále si myslím, že patří spíše do rukou odborníků než běžných pejskařů. Myšlenka klece jako domácí boudy mě ale zaujala, a tak jsem si začala zjišťovat více informací.
Shodou náhod jsem narazila i na jednoho známého, který mi vysvětloval, že klec používá pro svého chlupáče, když ho musí nechat doma samotného. Jinak by prý měl po odchodu do práce z bytu kůlničku na dříví. Vyzkoušel už všechny možné rady - od popepřeného nábytku až po odstranění všeho cenného. Psí vynalézavost prý nezná hranic. A tak pořídil klec a pejsek se prý celkově zklidnil. Má klec jako svou boudu. Místo, kam může jít odpočívat, žvýkat pamlsek nebo i trucovat, když nesouhlasí se svým páníčkem.
Při pátrání, jak to s tím domácím využíváním je, jsem narazila na důležitou informaci týkající se výběru velikosti klece. A sice, že na cesty bychom měli zvolit velikost tzv. “na míru” psa, zatímco domů bychom měli pořídit klec o něco větší. A to nejen z důvodu, aby se tam pes vešel jak vleže na boku, tak i ve stoje, ale i kvůli tomu, abychom klec mohli vybavit pelíškem a případně dalšími potřebnými věcmi. V našem případě si dovedu představit, že by si tam chlupáči určitě chtěli přestěhovat všechny své plyšáky, takže my bychom potřebovali opravdu XXL velikost :-).
Na druhou stranu, pokud chceme klec využívat především pro nácvik samoty a jako preventivní opatření proti ničení všeho, co stojí v cestě v mezičase, než se páníček vrátí domů, je potřeba z domácí boudy odstranit vše, o co by se pes během naší nepřítomnosti mohl zranit. Taky je důležité nepodcenit “zvykací” fázi. Zpočátku se může štěně, ale i dospělý pes, který byl zvyklý na normální pelech, kleci vyhýbat obloukem. I v tomto případě se radí jít na to přes pozitivní asociace, ideálně v podobě mlsek a hraček.
Když časem pes začne do klece chodit sám od sebe, je možné postoupit k druhému kroku, a klec na chvilku zavřít. Je to podobné, jako když učíme štěně samotě. Začínáme na 5 minutách a postupně interval prodlužujeme. Časem můžeme jít do vedlejší místnosti. Pokud vše pejsek zvládá v pohodě, tak se s novou boudičkou sžil a je to na správné cestě. Zvykání by ideálně mělo být rozloženo do delšího časového úseku, abychom psa nepřetěžovali a nevystavovali zbytečnému stresu. Četla jsem, že je dobré vyslání psa do domácí boudy spojit s nějakým povelem, např. “místo” - pokud už nemá jiný pelíšek, na který je zvyklý na tento povel odejít.
Využití přepravní klece je tak mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát. A s pomocí fešného potahu a kvalitního pelíšku uvnitř už nepůsobí tak nevlídně, jako když mi to původně asociovalo stísněné venkovní kotce pro hlídací psy u autobazarů. Klec by totiž nikdy neměla být používána k trestání psa! Naopak by si ji měl spojit s bezpečným prostorem, a tedy místem, které sám instinktivně vyhledává, nikoliv kam je zavírán za trest.
Jaké jsou vaše zkušenosti s využitím klece pro psy? A má váš chlupáč nějakou domácí boudu nebo dává přednost klasickému pelíšku?
Lov a pohyb. Miluje-li pes obě tyto aktivity, pak je pro něj coursing jako strvořený. Tento terénní dostih je založen právě na touze psa chytit svoji kořist.
Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v...
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.