Rádi trávíte volný čas obklopení vašimi blízkými nebo přáteli, ale váš chlupáč z člověčí společnosti není nadšený? Nebo se rádi na procházce zastavíte na kus řeči s ostatními pejskaři, ale dvě prosebné oči na vás stále upřeně koukají, jestli byste už mohli pokračovat? Jeden takový pejsek mne inspiroval k tomuto článku. Jak překonat bázlivost z kontaktu s lidmi mimo smečku?
Chlupáčovi nemusí být příjemná blízká přítomnost nejen ostatních psů - například zástupci malých plemen se mohou střežit svých větších kamarádů - ale i nás lidí. Jeden z mých chlupáčů se například bál policistů, kteří na sobě měli během večerní pochůzky reflexní vesty. Velké svítící postavy mého jinak velmi pohodového a přátelského parťáka vyvedly z míry natolik, že před nimi při prvním setkání začal prchat. Některým psům vadí i hluboký mužský hlas. A jiní zase citlivěji reagují, cítí-li, že ostych panuje i na straně druhé. Příčin, proč může být chlupáč ze setkání s lidmi nesvůj, je mnoho.
Může nastat i taková situace, že si dítě či dospělý chtějí pohladit psa. Páníček nepozná signály (např. stažený ocas, sklopené uši i hlava, mírný třes, ale i štěkot, anebo obranná reakce), které mu pes vysílá, a svolí. V horším případě se ho na souhlas ani nikdo neptá. Natažená ruka v kombinaci s pohlazením po hlavě jsou nejčastějšími chybami při prvním seznámení “cizince” se psem. Jak tedy na to, aby se pes nebál při kontaktu s lidmi? Četla jsem jednu radu, která mi přijde asi nejužitečnější: Zkuste se na věc podívat z psí perspektivy. Jak na to prakticky?
Ona ta psí perspektiva není ani tolik vzdálena té lidské. Základem je respektovat osobní prostor zvířete. Vždyť ani nám není příjemné, když nám jej někdo narušuje. Chceme-li se s nějakým chlupáčem seznámit nebo někoho představujeme našemu parťákovi, měl by si nejprve stoupnout kousek dál od psa. Se psy to funguje tak, že když je budeme zajímat, přijdou často sami. Samozřejmě je rozdíl mezi tím, jestli je pes na vodítku nebo na volno. Obecně ale platí, že pokud neprojeví zájem sám - například tím, že udělá pohyb směrem k nám a začne nás očichávat - neměli bychom ho k seznamování nutit. To by ho mohlo i podráždit. Někteří psi prostě na cizí lidi nejsou zvědaví, a naopak si velmi hlídají svou smečku.
Dalším osvědčeným tipem obzvláště pro kontakt s psími stydlivkami a plašany, ale i psy obranáři, kteří si vás nejdříve musí prověřit, je odstranění výškového nepoměru. Jak? Jednoduše, přidřepnutím na bobek. Naše výška některé pejsky může dráždit. Je to například častou příčinnou skákání na lidi - chlupáči se nám jen snaží vyrovnat. Když u sebe máme nějaký ten pamlsek a páníček s tím souhlasí, můžeme jej zkusit psovi nabídnout. Opět pozor na natažené ruce, psovi by to naopak mohlo signalizovat nebezpečí. Stejně tak bychom se měli vyvarovat jakýchkoli rychlých pohybů. V neposlední řadě bychom měli zvolit klidné místo, kde pes nebude příliš rozptylován psími kamarády nebo dalšími podněty (např. hlučnými zvuky apod.).
Klidní bychom měli být i my sami. Psi, lépe než kdo jiný, umí skvěle vycítit naše rozpoložení. Když z nás ucítí strach (více v článku Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat), začne se také bát. Na psa můžeme zkusit i mluvit. Ale pozor, vždy jde hlavně o intonaci, ne o obsah. Proto pokud víme, že bychom nemluvili klidným tónem, raději nemluvme vůbec. Pak už stačí jen trpělivost, seznamovací rituál u psů začínám očucháním, nikdy ne kontaktem. Někteří psi potřebují čas, neberme si tak osobně, když si nás hned nepřiběhnou očuchat. Ve většině z nich je téměř vždy schovaný přátelský tvor, jen získání si jeho důvěry může trvat déle. A v závěru, pomoct může i majitel, který psa bude povzbuzovat, že se jedná o kamaráda, příp. ho uklidňovat. Já například používám větu “chovej se slušně”.
Na závěr je ještě důležité doplnit, že základem je správná socializace, a to jak směrem k ostatním psím příslušníkům, tak i těm lidským. Proto je dobré chlupáče už od štěněte postupně zvykat na lidskou společnost, pokud ho chcete brát všude s sebou ven, až bude dospělý. Čím více si toho zkusí jako štěně (např. jízda tramvají, procházky centrem města apod.), těm větší šance, že se toho nebude bát jako dospělý pes.
A jaké máte zkušenosti vy? Jak berou vaši chlupáči ostatní mimo smečku a co se vám při seznamování osvědčilo?
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Zatímco my řešíme, jestli nám pro cestování se psem vyhovuje víc tramvaj, nebo autobus, v Hongkongu do většiny dopravních prostředků zvířata vůbec nesmí. Naštěstí pro tamní pejskaře se teď po ulicích začal prohánět speciální psí spoj.
Otázka čím nejlépe fotit psy je jednoduchá a složitá zároveň. Proto na ni můžete dostat buď jednodušší, nebo složitější odpověď. O tom, jaké zařízení si vybrat a proč, pro vás Lukáš napsal další článek z našeho seriálu o focení psů.
Chystáte se na delší výpravu a nevíte, jestli zvolit vlak, autobus nebo třeba letadlo? Připravila jsem pro vás několik článků, které by vám mohly pomoct s výběrem. Shrnují základní pravidla platná pro cestování se zvířaty v hromadných dopravních...
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
