Jak psi vnímají čas?

Taky si při odchodu z domova lámete hlavu nad tím, zda se váš pes bude doma nudit, nebo bude smutný, pokud ho tam necháte déle než obvykle? Já pokaždé. A taky máte výčitky svědomí, když se opozdíte a dorazíte domů třeba o hodinu či o dvě později než běžně? Já vždy. Pozná ale pes, když se vrátíte o hodinu později?

Bylo pro mne opravdu překvapením, že odpověď na otázku, jak psi vnímají čas, zatím nikdo přesně nezodpověděl. Ovšem když si vztáhneme stejnou otázku na lidi, asi taky nedostaneme zcela uspokojivou odpověď. Sami to asi znáte na vlastní kůži, někdy se hodina vleče jako hlemýžď a jindy zase úprkem maratonového běžce. Třeba ve škole na nudné přednášce nebo v práci na nezáživné poradě. Naopak pokud jsme třeba na obědě s člověkem, se kterým si máme hodně co říct, letí čas jako splašený. Navíc vteřiny, hodiny a sekundy, ve kterých v mysli odměřujeme čas jsou ryze lidský vynález. Psi určitě v podobných jednotkách jako my nepřemýšlí.

Ale jak jim tedy utíká čas, pokud jsou třeba sami doma? Poznají rozdíl, když jste pryč hodinu nebo pět? Ani tady nedávají výzkumy jednoznačnou odpověď. Navíc se taková věc zkoumá dost těžko. Každopádně podle jednoho z nejznámějších výzkumů na tohle téma, který provedli vědci na univerzitě ve švédské Uppsale etoložky Therese Rehn a Linda Keeling, psi reagovali na příchod svého pána právě v závislosti na době, po jakou byl pryč.

Švédský výzkum ukázal, že psi své pány vítali mnohem intenzivněji, pokud se vrátili domů po dvou hodinách, než když se jednalo jen o 30 minut. Nicméně výzkum neodhalil žádný rozdíl v psím chování a v míře vítání páníčka, pokud byli psi o samotě déle než dvě hodiny. Ať byl člověk pryč dvě hodiny nebo čtyři, rozdíl v psím chování a také v jeho fyziologických reakcích prý byl nulový. Tenhle závěr by mohl naznačovat, že psi sice poznají rozdíl mezi půl hodinou a dvěma hodinami, ale víc hodin už rozliší jen těžko. Ovšem to je jeden průzkum. A do psí hlavy stejně ani v Uppsale nepronikli, aby zjistili, co si psi o čase myslí doopravdy .

Co víme s jistotou je, že psí organismus stejně jako ten náš podléhá takzvanému cirkaidánnímu rytmu. Zjednodušeně řečeno – psům stejně jako lidem kolísá během dne a noci hladina různých hormonů. Díky nim se nám chce s poklesem denního světla spát a ráno jsme naopak obvykle bdělí. Podobnému hormonálnímu rytmu podléhají i psi, takže je možné, že čas dokáží vnímat podobně pocitově jako my bez hodinek.

A jak dlouho necháváte své pejsky doma vy? Máte taky jako já výčitky svědomí, když se s příchodem domů opozdíte? Podělte se s námi o vaše zkušenosti.

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.