Jak psa (ne)trestat

Také se váš jinak velmi hodný chlupáč sem tam rozhodne otestovat vaši trpělivost a prověřit, jakže to máte s tou hierarchií ve smečce? Je zcela normální, že i vychovaný psí společník někdy neuposlechne povel nebo dokonce provede nějakou rošťárnu ve vaší nepřítomnosti. Když taková situace nastane, jak na ni ale (ne)reagovat?

Ačkoli to děláme neradi, v téměř každém soužití člověka se psem nastávají situaci, kdy pes vyvede neplechu, a my řešíme, jestli a jak ho vhodně potrestat. Pokud se u psího chlupáče objeví nežádoucí chování, neměli bychom ho rozhodně přehlížet, trest patří k výchově stejně jako odměna, neměl by ale převažovat. Oboje vychází z principů takzvaného operativního podmiňování. Psí logika totiž funguje na základě spojování si příjemných a nepříjemných důsledků v reakci na spontánní chování zvířete.

Čeho se vyvarovat?

Po troše teorie se na to pojďme podívat prakticky. Ve vztahu pána a jeho psa jsou dvěma klíčovými faktory důvěra a respekt. V první řadě bychom se při trestání měli vyvarovat emocí, ale i hrubé síly v podobě fyzických trestů. Používáme-li k trestání pomocníka v podobě novin nebo vodítka, o to hůř. Taková reakce je pro psí chlupáče nepřirozená a v konečném důsledku zcela kontraproduktivní. Pes motivovaný strachem se může začít chovat agresivně, nebo se jeho agresivita může prohloubit, v sebeobraně se tak může chovat útočně. Ve snaze uniknout bolestivému trestu může zvíře jednat zkratově a v horším případě se i zranit, např. vběhnutím do silnice při útěku před výpraskem.

I další projevy demonstrace síly jsou považovány za neúčinné a ničí důvěru, která je alfou a omegou spokojeného vzájemného soužití. Nastavení jasných pravidel a hranic je jedna věc, dávání najevo fyzické převahy (například hrubým povalováním na záda) je věc druhá a psí poslušnost si tím člověk nezíská. Stejně sporné je i vytřepání psa za kůži za krkem. Pokud už se majitel rozhodně psa vytřepat, mělo by to být jen velmi krátce, jako to dělají feny, které tím za doprovodu vrčení spíše “zlobivá” štěňata odhazují. Mezi dospělými psími jedinci se totiž obecně vytřepání považuje za signál značící smrtelné nebezpečí. Stejně tak neefektivní může být i zvýšený hlas a další projevy hysterie, reakcí psa pak může být další škádlení, které pána ještě více rozohní.

Prevence až na prvním místě a jak psa potrestat

V první řadě bychom se měli snažit nežádoucímu chování předcházet, a pokud nastane, tak se zaměřit na příčiny, nikoli na projevy a důsledky. Když si pořídíme malého psího chlupáče, měli bychom ho naučit rozlišovat správné a nesprávné chování, např. pomocí pozitivní motivace, kdy jej za to správné odměňujeme. Už samotný fakt, že nedostane odměnu, když například po dlouhém váhání a očuchání všech okolních keříků nakonec přijde na zavolání, je určitou formou trestu. Pes zjistí, že z takového chování nemá žádný užitek, a do budoucna by ho tak měl sám opustit. Pokud jsou odstupňované odměny, např. slovní pochvala spolu s pamlskem a pohlazením, můžeme jako trest postupně ubírat, a tím signalizovat, že je něco špatně.

Dalším způsobem trestu je slovní pokárání - a to klidné, tiché a krátké, avšak současně důrazné a připomínající psí zavrčení. Měl by mu také předcházet takzvaný zákazový povel například  “ne”, “nesmíš”, “zlobivý pes” nebo jiné varování, např. zachrastění klíči. Až poté by měla přijít naše reakce. Je třeba připomenout, že psa musíme ale tzv.“nachytat na švestkách”, aby si trest spojil s prohřeškem. Trest může být i neverbální pomocí našich gest, například že psa budeme jednoduše ignorovat (to je vhodné spíše doma než venku :-)). Pokud načapáme chlupáče s hlavou zabořenou v odpadkovém koši, můžeme jej i lehce plácnout přes zadek, nebo venku při svačení nějakých odpadků jemně podržet za čumák. Používá se i krátké zacukání vodítkem. Na závěr je ještě důležité říct, že klíčová je naše důslednost a konzistentnost. Když pes dostane za uši pokaždé za něco jiného, nikdy nepochopí, co po něm vlastně chceme. A úplně na závěr, po trestu by vždycky měla přijít i pochvala, např. za oblíbený cvik (nikoli jen tak). Tak na to nezapomínejme, i my někdy zlobíme :-).

Související články

Obří plemena králíků: Co péče o ně vyžaduje?

Králíci jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro děti. Jedná se o roztomilé tvory, kteří se rádi mazlí. Je ale dobré vědět, že není králík jako králík. Pořídit si totiž můžete i obří plemena, která ovšem vyžadují mírně odlišnou péči než...

Výběr štěněte: Co vše je nutné zvážit?

Mít doma štěně je velká radost, ale také starost. Zejména pokud nemáte žádné předchozí zkušenosti se psem nebo jiným zvířetem v domácnosti. Proto je před jeho pořízením nutné vzít v potaz hned několik věcí, dobře je promyslet a na příchod nového...

Jak probíhá výcvik záchranářských psů?

O tom, co všechno obnáší záchranařina a jací psi jsou pro hledání lidí v troskách domů vhodní, jsme psali v minulém článku. Téma je ale natolik zajímavé, že jsme se rozhodli se ještě více zaměřit na samotný výcvik psů, tedy na jeho průběh a co...

Canisterapie – příznivé účinky psů na lidské zdraví

Že psi svou přítomností zvedají lidem náladu, je dávno prokázané. Pozitivních účinků, které jsou často až léčebné, se začalo využívat v rámci canisterapie. Terapeutičtí psi navíc mohou pomoci všem bez rozdílu věku. Skvěle se hodí jak pro děti, tak...

Záchranařina aneb psí pomocníci

Jsou otázky, které se člověku honí hlavou, pokud vidí psy, kteří pátrají po lidech ztracených v lese, zavalených v sutině zřícené stavby či tonoucích v přehradě. Jak složité je pro psa takového člověka najít? Dokážu psa pro tuto činnost sám vycvičit?...

Jak postupovat, když se zaběhne pes?

Je to nezáviděníhodná situace, do které se nechce dostat žádný majitel čtyřnohého chlupáče. Když se vám pes na procházce zaběhne, třeba protože objevil díru v plotě nebo vycítil jiné zvíře, které upoutalo jeho pozornost, mnoho z nás propadne panice a...