Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
U štěněte je to podobné jako u dítěte. Prořezávání prvních zubů nebo výměna mléčného chrupu za trvalý nejsou totiž ani pro malého chlupáče procházkou růžovým sadem. Může je doprovázet nejen bolestivost, ale i nechutenství nebo zvracení a teploty. Malý chlupáč se tak může cítit nesvůj a být neklidný. Jsou ale i případy, kdy si ani nevšimneme, že pes “přezubuje”. Na co by si každý majitel měl dávat v tomto případě pozor?
Jak to vlastně s psím chrupem je? O to jsem se začala zajímat už jako mála holka, kdy mne fascinovalo, kolik zubů psi mají. Dospělý pes má totiž 42 zubů - z toho 12 řezáků, 4 špičáky, 16 třenových zubů a 10 stoliček. Štěně se narodí bezzubé a první zuby začínají růst ve druhém týdnu jeho věku. Ve dvou měsících by měl malý chlupáč mít prořezaných všech 28 mléčných zubů.
Zajímavostí je, že stoličky psovi vyrostou jen jednou za život, a to až po výměně mléčného chrupu za trvalý. Stolička také ze všech zubů roste až jako poslední. Štěňata tak žádné stoličky mezi mléčnými zuby nemají. Méně mají i zubů třenových, zatímco řezáků a špičáků mají stejný počet jako v dospělosti. Tyto první psí zubiska jsou menší než ty v dospělosti, mají i mírně našedivělou barvu, zatímco nové trvalé zuby jsou krásně bílé a z tlamy tak září na dálku.
Ještě v nedávné době jsem byla přesvědčená, že výměna mléčného chrupu za trvalý je něco, co proběhne bez mého povšimnutí a čemu není potřeba přikládat pozornost. Pak mi ale zvědavost nedala. Čekala jsem, že najdu alespoň vypadnutý zub jako znamení, že pes už přezubuje. Jenže je zcela běžné, že pes uvolněný zub spolkne. Jsou malinké a drobné, tak to není nebezpečné. Jak ale poznat, že je všechno tak, jak má být a mléčné zuby nebrání novým na svět?
Začala jsem s každodenními kontrolami zubů. Slyšela jsem už o případech zánětu kvůli tomu, že nechtěl mléčný zub pryč. Docela jsem v té době ocenila, že jsme chlupáče od mala učili na povel “zuby”. Říkali jsme to vždycky, když bylo potřeba zkontrolovat štěněti dutinu ústní, například u veterináře. Navíc si tak pes zvykne na manipulaci, což je pro výchovu a výcvik velmi důležité.
A jak je to tedy vlastně s tím přezubováním, jak se mezi pejskaři říká? Ve skutečnosti je to úplně jednoduché. Kořeny mléčných zubů se pomalu vstřebávají a nové zuby rostou přímo pod mléčnými. Jak se pomalu derou na povrch, vytlačují z dásně zuby mléčné. Výjimku tvoří pouze špičáky. Nelekejte se tak, když pes bude mít chvilku špičáky dva - menší starý a větší nový. Špičáky se mění většinou až jako poslední.
Přezubení probíhá mezi čtvrtým až šestým měsícem věku štěněte. Obecně velká plemena psů mění chrup dříve než plemena malá. Na veterinárních webech jsem se dočetla, že se čeká do sedmého až devátého měsíce, kdy se pak “mléčňákům” pomáhá ven chirurgicky. Během této doby se také může stát, že psovi bude trochu zapáchat z tlamy. Většinou je to kvůli zaschlé krvi z vypadnutých zubů, a tak není třeba plašit.
Jakmile by se ale objevily jakékoli náznaky, že zuby tropí neplechu (např. zčernalý zub), je lepší ihned zajít k veterináři. Taková infekce se v dásních šíří velmi rychle. Pozor si je také dobré dát na koňský a kraví trus kvůli riziku tetanu. A ačkoli se psi většinou rádi o něco přetahují, měli bychom se vyvarovat i přetahování, především o klacky. Vedle zapíchnuté třísky hrozí i to, že by zuby mohly vyrůst nakřivo.
Naopak se doporučuje psovi pořídit nějakou kousací hračku. Kvůli svědivému pocitu štěně bude mít potřebu trénovat kousání o něco víc než jindy. Neměl by mít ale úplně tvrdé předměty, které by zuby mohly poškodit. Náš chlupáč bude za chvíli slavit půlrok a už čeká jen na poslední mléčný špičák. Potřeba okusovat vše okolo se pomalu snižuje a já s úlevou sleduji i větší pohodovou náladu psa. A jaké máte zážitky s přezubováním vy? Podělte se s námi o zajímavé tipy a rady!
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.