Utírání tlapek? Denní rutina ve znamení kontaktu se psem i nechtěného úrazu
Před neopatrnou manipulací se psem nejen při utírání tlapek varují veterinární lékaři, ale i zvířecí terapeuti. Málokdo ví, že i malým nešikovným škubnutím můžeme zvířeti nechtěně ublížit. Následky se mohou projevit až po letech, obzvlášť děláme-li chybu opakovaně. Zároveň je tento kontakt se psem důležitý nejen pro výchovu a výcvik, ale i vzájemný vztah psa a jeho pána.
Dnes s vámi sdílím článek na téma péče o psí tlapky, k jehož sepsání jsem došla po bližším seznámení s terapeutickými metodami u zvířat, jako je např. Dornova metoda. Byla jsem překvapená, že péči terapeutů nepodstupují jen zvířata po úrazech a operacích, s vrozenými kloubními a jinými vadami nebo ve velké fyzické zátěži, ale i takzvaní gaučáci. Nešetrné čištění tlapek patří k překvapivě časté nesprávné manipulace se zvířetem v domácím prostředí.
Zdánlivě samozřejmé téma především z pohledu hygieny pro mne získalo nový rozměr. Rozhodla jsem se, že trochu prozkoumám diskuze ostatních pejskařů, jak se vlastně k (ne)opatrnému utírání tlapek staví oni. Nastalo další velké překvapení, především co se týče rad pro začátečníky. Očekávání, že zazní alespoň, proč je důležité od mala psa zvykat na fyzický kontakt s tlapami, bylo vedle jak ta jedle. O šetrném nebo nešetrném zacházení příliš slov nezaznívalo.
Obzvláště menší plemena jsou přitom pověstná tím, že nemají ráda, když jim někdo sahá na tlapky. Problém pak může nastat při běžné prohlídce na veterině, o stříhání drápků ani nemluvě. A co teprve, když by takový pejsek měl najednou dostat psí botičku? Namísto toho jsem téměř vždy narazila na názory, že jediný důvod k čištění je lesknoucí se podlaha majitele psa. Frekvence a konkrétní způsob čištění se pak už lišil jen dle preferencí majitelů na domácí hygienu.
Přitom nad dohady, jestli psovi utírat tlapky vlhkým nebo suchý ručníkem, by mělo převládat ještě jedno hledisko, a to prohlídka tlapek jako takových. S blížící se zimou můžeme na některých místech stále ještě bohužel počítat s posolenými chodníky a cestami. Nemusí to být jen sůl, která může způsobit na polštářcích nebo v meziprstí neplechu. Někteří psi trpí na přerůstání chloupků a to v kombinaci se zapleteným kamínkem, zaschlou hrudkou bahna nebo ledovou kuličkou není nic příjemného.
S narůstajícím věkem se některým pejskům bohužel objevují i různé bolestivé bulky, které můžou vyústit i v nádorové onemocnění. Utírání tlapek tak slouží jako skvělá příležitost pro kontrolu, že jsou psí tlapky v pořádku. Když bude pes zvyklý na manipulaci s tlapkami od mala, je to jedině velká výhoda. Nám se osvědčil povel “pac”, ale není to určitě nutné. Neměl by se také bát ručníku. I zde funguje pozitivní motivace, např. odměna v podobě pamlsku po utření tlapek. Je jasné, že venkovní psy, obzvlášť žijí-li v početnější smečce, nebudeme nahánět s ručníkem, když to není potřeba a smějí třeba jen do chodby. Určitě by se ale neměli bránit, když se to od nich bude vyžadovat.
A na závěr jen pár rad, které věřím, že poslouží pejskařům-začátečníkům:
péče o tlapky je důležitější než se může zdát;
je to právě i fyzický kontakt, který je tolik důležitý pro prohlubování vzájemného vztahu mezi pánem a jeho psem;
na manipulaci s tlapkami by měl být pes zvyklý odmala, i když to není potřeba pro každodenní soužití;
při utírání tlapek bychom měli být opatrní, psovi nelámat tlapky do nepřirozených poloh a nepřiměřenou silou;
při čištění tlapek bychom se měli vyvarovat jakýmkoli chemickým látkám - ano, někteří si bohužel pletou psí tlapky s nábytkem v obýváku a používají na to speciální čistící ubrousky;
i obyčejná vlažná voda poslouží dobře (pozor, ledové kuličky se rozpustí i ve vlažné vodě, horká by mohla nejen psa opařit, ale i způsobit teplotní šok kvůli psí tělesné termoregulaci).
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...