Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho čtyřnohého kamaráda ošetřit?
Abychom mohli odpovědět na otázku, jak poznat, že je něco v nepořádku, měli bychom začít tím, co to vlastně anální žlázky jsou. Když jsem se s tím setkala u našich psích chlupáčů poprvé, nebyla jsem si jistá, jestli jsou to právě ony. Uvědomila jsem si, že vlastně ani nevím, jak rozeznat normální stav od problému s jejich vyprazdňováním.
Smyslem análních žlázek - odborně nazývaných paraanální pachové váčky - je vylučování pachové látky, kterou zvíře značkuje své teritorium. Tvorba této nažloutlé až žlutohnědé tekutiny je tak zcela normální a je i v pořádku, že zapáchá. Ta se ze žlázek uvolňuje při vykonávání potřeby zvířete, k jejímu vylučování může ale docházet například i ve stresových situacích, kdy dává zvíře najevo strach. Někdy k jejím úniku dochází i samovolně. V normálním stavu by žlázka měla být na pohmat nebolestivá.
Trápení s análními žlázkami může vzniknout například při průjmech nebo zácpě, kdy se tekutina z váčku přestane vylučovat a postupně se zde začne hromadit. Vedle toho může potíže zapříčinit i nedostatek pohybu nebo nevhodné krmení, kdy zvíře může dostat alergickou reakci na některou jeho složku. Když tekutina z váčku neodchází, hromadí se, postupně se zahušťuje a začne zvíře dráždit. Páníčka na tuto potíž může upozornit svědění v zadní části těla, kvůli které se zvíře může začít olizovat nebo vykusovat srst v okolí zadečku. Častým projevem bývá i takzvané “sáňkování”, kdy zvíře tře zadečkem o zem. V některých článcích se objevila i zkušenost s dalším průvodním jevem - ekzémem.
Zkušenější majitelé už vědí, jak na “domácí prohlídku” a případné domácí ošetření. Novopečené majitele může na požádání proškolit veterinář jejich zvířecího parťáka, který jim ukáže, kde žlázky jsou (na levé a pravé straně v dolní části análního otvoru, při porovnání k ciferníku na 4 a 8 hodině) a jak o ně pečovat. Není ale žádnou ostudou vzít na vyčištění žlázek zvíře na veterinu. Odborný zásah volí i řada ostřílenějších pejskařů a kočkařů. A to nejen z obavy, aby zvířeti nechtěně neublížili. Umístění pod povrchem se může u každého zvířecího jedince trochu lišit, žlázky můžou být hůře hmatatelné a mechanické čištění nemusí být úplně snadné.
Určitě je důležité ošetření nezanedbat, aby přeplnění žlázek neskončilo jejich ucpáním, např. vznikajícím hnisem, a v horším případě i zánětem. Zvíře může reagovat bolestivě i na pohyb ocasu nebo vylučování stolice. Bolestivost ucpaných a ztvrdlých žlázek může vést až k celkové apatii zvířete a nechutenství. Společně s teplotou to už upozorňuje na možný průšvih. Je dobré ihned se zvířetem zamířit na veterinu, pokud se tak nestalo už dříve při prvních projevech. Vedle klasického proplachu se pak potíže se žlázkami léčí nasazením antibiotik a v krajních situacích chirurgicky.
Stále nejednoznačnou otázkou je ovšem prevence. Četla jsem o tom na různých veterinárních webech, kde jedni radí pravidelné čištění análních žlázek (v půlročních intervalech), druzí před ním naopak varují kvůli nadměrné tvorbě tekutiny ve váčcích. Někteří chlupáči, především ty psí, na tuto potíž bohužel trpí více než jiní - pachová látka se jim tvoří rychleji nebo má vyšší hustotu a hůře se uvolňuje. Kontrola i případné čištění je tedy velmi individuální a určitě je dobré se poradit s veterinářem. Jinak nezbývá než se řídit základním pravidlem správné péče, a to být vnímavý a všímat si, když zvíře naznačuje, že je něco v nepořádku.
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
