Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít dva a ti budou výt a štěkat ještě o to hlasitěji. Co dál byste si měli tedy rozmyslet, pokud zvažujete další psí přírůstek?
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít dva a ti budou výt a štěkat ještě o to hlasitěji. Kompenzovat psovi vaši nepřítomnost pořízením druhého psího kamaráda je zkrátka špatná motivace. Co dál byste si měli tedy rozmyslet, pokud zvažujete další psí přírůstek?
Jak starého psa a jaké pohlaví si ke svému stávajícímu mazlíčkovi pořídit? Ve většině článků na tohle téma na internetu se lidé shodují, že nejméně problémů můžete očekávat tehdy, když si pořídíte dva psy opačného pohlaví. Aspoň jeden z nich by ale kvůli nechtěnému nakrytí měl být vykastrovaný. Moje kamarádka má bostonského teriéra, a když mu byli tři roky, tak si k němu pořídila vykastrovanou roční fenku z útulku. Od prvního momentu si pejskové vzájemně sedli a nikdy mezi nimi nenastaly žádné boje o postavení. Dominantnější je sice menší a mladší fenka, ale bostonka jako správného gentlemana to nechává úplně v klidu.
V potaz byste kromě pohlaví nového psa měli vzít i věk. Pokud máte doma psího seniora, který je zvyklý na svůj klid, může ho příchod nezbedného štěněte dost stresovat. Navíc se díky tomuto vetřelci může starý pejsek cítit odstrčený a vy mu (sice s dobrým úmyslem) velmi znepříjemníte podzim života. Znám ale naopak případ, kdy starší fenka díky mladému pejskovi omládla a takzvaně chytila druhou mízu. V tomhle případě se asi nedá použít nějaké obecně platné doporučení a musíte jednat podle vašeho nejlepšího uvážení.
Jasné je, že pokud je váš první pes hodně dominantní a své postavení k ostatním psům si rád vyjasňuje i na procházkách, měli byste mu vybrat parťáka nebo parťačku, kteří jsou klidní a submisivní. Dva psi s podobným temperamentem se totiž mohou dlouhodobě snášet hodně špatně. I v případě, že pro svého psa zvolíte povahově vhodného kamaráda, nezapomeňte, že dva psi spolu už tvoří smečku a venku na procházce se mohou chovat trochu jinak, než jste byli zvyklí. Základem je samozřejmě dostatečný výcvik – jeden nevychovaný pes přece jen nadělá menší paseku než dva (proklik na článek o výchově).
Zamyslet byste se měli i nad finanční otázkou. Náklady za kvalitní krmivo, veterinární péči, očkování, antiparazitické prostředky a pelíšky se zdvojnásobí. V souvislosti s tím, že na řadě míst musí psi chodit výhradně na vodítku, si taky uvědomte, že venčit dva pejsky na vodítku je poměrně složitější než jednoho. Může se to zdát jako banalita, ale nezapomeňte, že venčit chodíte několikrát denně. A ve městě plném aut o to více.
Klíčová je taky otázka, kdo vám bude pejsky hlídat, když bude potřeba. Z vlastní zkušenosti příležitostné hlídačky psů mých přátel vím, že jednoho pejska pohlídám kdykoliv. V případě dvou už se trochu víc rozmýšlím. A pokud už budou na sebe psi zvyklí, není moc dobré, abyste je v době vaší nepřítomnosti rozdělili a dali každého na hlídání k někomu jinému.
Zkrátka zvážit, zda si pořídíte druhého psa, byste měli stejně pečlivě, jako jste to zvažovali u toho prvního. I když jste zkušení pejskaři, pořízení dalšího chlupáče je přece jen úplně nová zkušenost. A v tomhle případě už nový pes nebude spolužít jen s vámi, ale bude mít vliv i na život vašeho čtyřnohého kamaráda.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.