Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář. Ale proč je to vlastně tak důležité?
Začnu tím, co to vlastně znamená. Jednoduše řečeno, socializací psa se rozumí jeho začleňování do smečky (a to jak té psí, tak i té lidské). Nejedná se o jednorázovou záležitost, pes se učí a osvojuje si nové věci po celý svůj život. Nenechme se však zmást, že tak můžeme výchovu chlupáče odkládat, začít by se mělo již od štěněte. To totiž ještě nemá do života potřebné zkušenosti, které budou v budoucnu formovat jeho povahu.
Měla jsem to štěstí mít doma 6 malých neposedů - štěňátek naší první psí parťačky. A tak vím, že své první zkušenosti štěně začíná sbírat krátce po narození, a to nejen od své matky a sourozenců, ale také od chovatele a členů jeho rodiny. Základem správné socializace by mělo být seznamování s nejrůznějšími podněty, které chceme, aby znal. V tomto případě by se mohlo říct, že platí: čím více, tím lépe. Samozřejmě se to ani s rozmanitostí nesmí přehánět a zvířeti to trochu kouskovat.
Štěně by mělo poznávat nejen nové věci, situace a prostředí, ale především nové dvounohé a čtyřnohé kamarády. Tohle je určitě důležité nepodcenit. Psí mládě by si mělo zvykat nejen na svou lidskou rodinu a hledat v ní společně s páníčkem, který mu vysvětlí, co smí a nesmí, a kdo koho vlastně poslouchá, své místo. Mělo by také vědět, že i ostatní lidé a zvířata jsou jeho přátelé. Určitě by tedy nemělo být drženo v izolaci od okolního světa. A to, i když ještě není plně proočkované. Já vždycky naše chlupáče nejdříve seznamovala se svými přáteli a jejich psy. A kdy tedy začít?
V každé knížce o psech se dočtete, že socializace probíhá nejintenzivněji od 7 do 12 týdnů věku štěněte. Pes je v tomto období nejvíce tvarovatelný. Je proto dobré mu ukázat, jak správně reagovat a jaké je vlastně naše očekávané chování. To okoukává nejen od páníčka a jeho rodiny, ale také od ostatních psů. Vždyť jeho druh je mu nejblíže. Jen pozor, pejsci se od druhých velmi rádi učí i lumpárnám :-). Pokud se k vám dostal starší pes, který měl tuto fázi zanedbanou, určitě neházejte flintu do žita. Vše lze napravit, jen to bude vyžadovat o trochu více času, trpělivosti a vaší pozornosti.
Důležité je v tomto období psa pozitivně motivovat (chválit, odměňovat a hrát si s ním) a nepodporovat v něm bázlivost a strach (křikem či tresty). Ne nadarmo se říká: jaký pán, takový pes. Pokud je páníček neklidný, bude i jeho pes neklidný. Párkrát jsem se setkala s tím, že pejskaři-začátečníci, měli obavy nechat štěně hrát si s cizími psy a být na volno. Jenže to je právě to nejdůležitější - socializovat chlupáče nejen ve smečce psů kamarádů, ale seznámit ho s co nejvíce psy nejrůznějších velikostí, plemen a věku.
Pes se musí naučit komunikovat, a to nejen se svým pánem, ale i s ostatními psy. A když je pes ještě štěně, má obrovskou výhodu, že ho většina psů při nejhorším toleruje. Například já se vždycky ptám, jestli můžu svého psa pustit, aby se mohli seznámit a pohrát si. Se štěnětem stačí přidat informaci, že máte psí mládě. Ne každý pejsek je snáší dobře, přeci jen takový mladý psí puberťák může psího seniora přes míru otravovat.
Pokud je tedy druhý pejsek přátelský, není potřeba mít strach, i kdyby došlo k nedorozumění a štěně bylo drzé, starší pes se po něm maximálně trochu ožene a vysvětlí mu, že takhle ne. Příště už bude vědět. No, a kdyby nebylo po ruce dost svolných pejskařů, tak to jistí cvičiště. Tam by případně měli i poradit, jak postupovat, když by se pejsek zdál bázliví nebo i agresivní vůči ostatním. Pokud si pes získá zdravou sebedůvěru, je to půl úspěchu jeho výchovy.
Vybrat si správně domácího mazlíčka, který k vám sedne, není jen tak. Přeci jen se jedná o nového člena rodiny, který s vámi bude nějakou dobu sdílet domácnost. Na co myslet, když si chcete pořídit malého hlodavčího kamaráda, a nemáte předchozí...
Asi se shodneme, že cesta, ať už autem, vlakem nebo hromadnou dopravou, je s malými psy jednodušší než s velkými. Minimálně s nimi máme více možností. Víte jaké?
Jsou malí, zato plní energie a velmi rádi si hrají. Pro hračku by i z mola skočili. Když je nezabaví páníček, zabaví se většinou sami nějakou tou lumpárnou. Máte doma také takového psíka a přemýšlíte, jak ho alespoň na chvilku unavit? Zkuste některý ze...
Pokud vaše kočka chodí ven nebo se jen staráte o venkovní kočky, před zimou a v zimě jim je třeba věnovat o něco více péče. Jak chlupáče na zimu připravit, aby mrazy přečkali v pohodě?
Cukrovka, porucha funkce štítné žlázy a Cushingův syndrom. Co mají společného? Jedná se o tři nejčastější hormonální onemocnění, která trápí psí chlupáče. Na rozdíl od diabetu a problémů se štítnou žlázou Cushingův syndrom postihuje především psí...
Malí psíci mají specifické nároky na výživu, které jsou dány především odlišnou anatomií jejich těl. Kvůli svému malému vzrůstu se také pohybují v mnohem prašnějším prostředí než psi středních a velkých plemen, což vytváří zátěž pro jejich organismus....
Psí množírny už celkem v povědomí lidí jsou, o těch kočičích se ale zas tolik nemluví. Dokud však bude poptávka po “značkových” kočkách za malý peníz, množírny budou dále prosperovat. Víte, co vše riskujete, když si pořídíte takzvané čistokrevné...
Novela veterinárního zákona platná od 1. listopadu upravuje mimo jiné opatření ve vztahu k útulkům pro zvířata. Cílem je usnadnit kontroly zařízení, omezit existenci problémových chovů (množíren a hromadíren) a zlepšit tak postavení zvířat. Ve výsledku...
Zima je obdobím, které si žádá zvýšenou péči o naše domácí mazlíčky. Deštivé a chladné počasí, přechody z tepla do zimy a posolené chodníky. To je především pro městské pejsky náročná kombinace. A co teprve pro malá psí plemena, která svá odhalená...
Stejně jako psům je dobré i kočkám v určitých situacích či fázích života podávat doplňky stravy. V jakých případech byste tedy po doplňcích měli sáhnout, abyste podpořili zdraví vaší kočičky, nebo se naopak vyhnuli zdravotním komplikacím?
Troufnete si tipnout všech deset plemen psích prcků, která u nás patří mezi ty nejoblíbenější? Podle Českomoravské kynologické unie se v desítce několik let drží stále ti samí.
Někdo potkany vnímá jen jako přerostlé myši žijící v kanálech. Přitom ale může jít o ideálního mazlíčka - společenského, inteligentního a přítulného. Dosvědčí vám to všichni, kdo si toto zvířátko, původně vyšlechtěné pro laboratorní testy, pořídili.