Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od páníčka, ale i z psího nebo kočičího pelechu.
Pejskaři si mezi sebou sdělují téměř všechno, co se týče jejich čtyřnohých parťáků. Věřím, že kočkaři jsou na tom stejně - alespoň my se sousedkou to tak o našich kočkách máme - i když se možná nepotkávají tak často. A tak se ke mne nedávno dostala informace, že v jednom z okolních parků na podzim začíná řádit psincový kašel.
Sama sebe neřadím mezi příliš úzkostlivé páníčky. Na druhou stranu je dobré takové informace mít a vědět, jak se takové podzimní zvířecí neduhy, jako jsou záněty horních cest dýchacích, projevují. Nebo ještě lépe, jak se jim úplně vyhnout. Tentokráte v mém hledáčku nebyly jen chlupáči, ale mrkla jsem i na to, jak to mají kočičáci s podzimními nachlazeními.
A jak to tedy je? Dočetla jsem se, že prý problémy s nachlazením mívají častěji bytové kočky. Nejsou totiž zvyklé na změny teplot, a to většinou ani malé. Stačí pak i malý průvan. Kočky, které nechodí často ven, se pak mohou nachladit i během krátké cesty přepravkou. Rozdíl oproti venkovním kočkám a psům je především (ne)funkční termoregulace a pohyb.
Jsou však i pejsci, většinou menších plemen, kteří jsou náchylnější k nachlazení. V takových případech může pomoct i funkční oblečení (více v článku “Desatero funkčního oblečení”). Chlupáči, kteří chodí na pravidelné delší procházky i v zimě a rádi venku pobíhají, by jen tak prostydnout neměli. Znám i pár pejsků, kteří milují spát venku na sněhu, jsou to však výjimky a obecně by se psi měli spíše vyvarovat delšímu (a v zimě určitě i kratšímu) ležení na studené zemi.
A jak takové nachlazení poznat? U kočky se může projevovat slabou vodovitou rýmou, ale také tím, že je zvíře celkově klidnější a více se tulí. Průšvih je, když chytí kočka “kočičí rýmu”. Jedná se o virové onemocnění, proti kterému se dokonce očkuje a které se léči antibiotiky. Často se prý objevuje při větší koncentraci koček. Nebezpečná je hlavně pro kočky s oslabenou imunitou.
Pokud máte kočičáka v bytě, tak by mu nic hrozit nemělo. Pokud by ale rýma neustala a byla hlenovitá, kočka by odmítala jíst, byla unavená až apatická, přidalo se kýchání, “tekoucí” oči nebo slinění a teplota, tak šupem na veterinu. Za takovou telefonickou konzultaci ale určitě nic nedáte, i když by o nic vážného nešlo.
Zatímco kočky mohou při otevřeném oknu dostat infekci do dutiny nosní, psi se častěji potýkají s virovým onemocněním napadajícím ostatní části dýchacích cest, jako jsou například hrtan či průdušky. A ojedinělé prý nejsou ani případy zápalu plic. Když jsem se na to ptala veterinářky, potvrdila mi, že to nejčastěji řádí v pejskaři hojně navštěvovaných parcích, ale sem tam se to může objevit i na cvičácích.
Stejně jako proti kočičí rýmě, i proti psincovému kašli existuje očkování. Pokud se chlupáč bojí jehel, ale jinak mu manipulace nevadí, je i varianta potěru nosní sliznice. Jak název napovídá, jedním z příznaků je kašel, a to prý až dávivý. Jedna pejskařka mi říkala, že se bála, že se jí pes udusí. Ostatní projevy jsou podobné jako u kočičí rýmy: nechutenství, apatie, horečka, výtok z nosu i očí, otok krku apod. Chce to hned k veterináři, antibiotika prý nejsou vždycky potřeba, ale odborná léčba ano!
A na závěr, kdyby náhodou váš mazlíček onemocněl, nemusíte se bát, že byste to také mohli chytit. Virová onemocnění se z koček ani psů na člověka většiniou nepřenáší. Můžete mu tak věnovat veškerou svou péči, aby byl brzo zase zdravý, a vy jste mohli zase společně skotačit. Vždycky se ale raději dojděte poradit s veterinářem, jak na správnou léčbu.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
