Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům (obzvláště “nepejskařům”) příjemná.
Kňučení, štěkání, vytí a další zvukové projevy jsou běžnou součástí řeči psů a mohou znamenat i mnoho dalšího než jen smutek z odloučení (např. reakce na různé zvuky - třeba vysavač - či pachy apod.) Dnes bych se ale ráda na toto téma ráda podívala optikou jevu, který se odborně nazývá “separační úzkost”. S naším malým psím přírůstkem totiž sbírám jednu novou zkušenost za druhou, a tak mě zajímalo, jestli a jak jde psa odnaučit štěkání, když je doma sám.
Začala jsem tím, že jsem si přečetla pár článků o tom, jak se na to dívají odborníci a veterináři. Většina názorů se shodovala v tom, že je potřeba nejprve odhalit a pak odstranit příčinu tohoto svérázného projevu existence pejska. V našem případě bylo odhalení příčiny nasnadě: krátkodobé ponechání pejska samotného doma. Sem tam ale člověk potřebuje odběhnout, i když by mohl pracovat z domova. Navíc si myslím, že být se psem nonstop není řešením ani pro něj, ani pro páníčka.
To, jak naučit čtyřnohého parťáka být doma sám, jsem už nakousla v předchozím článku. Jak ale na fázi dvě, tedy aby vyčkal vašeho příchodu v tichosti? Může se totiž stát, že pes už doma nic moc neničí a ani se nepočůrává nebo nekálí po bytě během páníčkovy nepřítomnosti. Zato ale sedí bez hnutí u dveří a nadměrně naříká a nové hračky, které by ho měly zaměstnat, nezabírají.
Pokud máte podobný problém, tak se nabízí několik řešení. Jedním z nich jsou protištěkací obojky. Těch je hned několik druhů. Obojky můžou být například na bázi feromonů, které se uvolňují do vzduchu. Feromonový pach připomíná ten, který fena vylučuje při kojení. A ten má pejsek spojený s pocitem bezpečí, měl by se tedy uklidnit a uvolnit. Alternativou obojku jsou feromonové spreje nebo odpařovače do zásuvky.
Dalším typem protištěkacího obojku je takzvaný vodní. Ten funguje tak, že když pes štěkne - obojek v sobě má zabudovaný snímač zvuku - tak před něj vystříkne slabá vodní sprška. Podobně fungují i elektrické obojky. Ty většinou mívají tři fáze: zvukový signál, vibrace, elektrický impulz. Výrobci elektrických obojků zdůrazňují, že třetí fázi lze vypnout a není ji tak třeba využívat.
Já osobně bych našim chlupáčům takový obojek asi nepořídila. Jednak mi to přijde trochu drastické řešení trestat psa za to, že říká, že je mu smutno. A jednak veterináři a další odborníci zpochybňují jejich účinnost. Neřeší to, proč pes naříká, a proto naopak problém mohou ještě zhoršit. Navíc se může stát, že se takový obojek dostane do nesprávných rukou, ať už je antištěkací či na převýchovu obecně. Osobně bych doporučila je používat jen pod odborným kynologickým dohledem.
Asi nejsympatičtějším řešením mi přijdou Bachovy kapky. Principem připomínají feromonové obojky či difuzéry. Jedná se o bylinné esence se zklidňujícím účinkem. Jejich využití je široké od lidí přes kočky až po pejsky. Tím, že se jedná o přírodní produkt, tak nejsou pro zvířata ani nijak škodlivé. Celkově prý dobře působí na psychiku. A tak není špatné jedny mít po ruce, i když se nejedná o zrovna nejlevnější přípravek.
V neposlední řadě mají majitelé možnost zajít se svými chlupáči do psí poradny. Existují i kurzy převýchovy. Ale ty bývají určeny spíše pro pejsky mající problém s chováním, jako je agresivita apod.
A jaké jsou vaše zkušenosti? Štěká váš pes, když nejste doma, nebo je potichu jako myška?
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Zatímco my řešíme, jestli nám pro cestování se psem vyhovuje víc tramvaj, nebo autobus, v Hongkongu do většiny dopravních prostředků zvířata vůbec nesmí. Naštěstí pro tamní pejskaře se teď po ulicích začal prohánět speciální psí spoj.
Otázka čím nejlépe fotit psy je jednoduchá a složitá zároveň. Proto na ni můžete dostat buď jednodušší, nebo složitější odpověď. O tom, jaké zařízení si vybrat a proč, pro vás Lukáš napsal další článek z našeho seriálu o focení psů.
Chystáte se na delší výpravu a nevíte, jestli zvolit vlak, autobus nebo třeba letadlo? Připravila jsem pro vás několik článků, které by vám mohly pomoct s výběrem. Shrnují základní pravidla platná pro cestování se zvířaty v hromadných dopravních...
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
