Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům (obzvláště “nepejskařům”) příjemná.
Kňučení, štěkání, vytí a další zvukové projevy jsou běžnou součástí řeči psů a mohou znamenat i mnoho dalšího než jen smutek z odloučení (např. reakce na různé zvuky - třeba vysavač - či pachy apod.) Dnes bych se ale ráda na toto téma ráda podívala optikou jevu, který se odborně nazývá “separační úzkost”. S naším malým psím přírůstkem totiž sbírám jednu novou zkušenost za druhou, a tak mě zajímalo, jestli a jak jde psa odnaučit štěkání, když je doma sám.
Začala jsem tím, že jsem si přečetla pár článků o tom, jak se na to dívají odborníci a veterináři. Většina názorů se shodovala v tom, že je potřeba nejprve odhalit a pak odstranit příčinu tohoto svérázného projevu existence pejska. V našem případě bylo odhalení příčiny nasnadě: krátkodobé ponechání pejska samotného doma. Sem tam ale člověk potřebuje odběhnout, i když by mohl pracovat z domova. Navíc si myslím, že být se psem nonstop není řešením ani pro něj, ani pro páníčka.
To, jak naučit čtyřnohého parťáka být doma sám, jsem už nakousla v předchozím článku. Jak ale na fázi dvě, tedy aby vyčkal vašeho příchodu v tichosti? Může se totiž stát, že pes už doma nic moc neničí a ani se nepočůrává nebo nekálí po bytě během páníčkovy nepřítomnosti. Zato ale sedí bez hnutí u dveří a nadměrně naříká a nové hračky, které by ho měly zaměstnat, nezabírají.
Pokud máte podobný problém, tak se nabízí několik řešení. Jedním z nich jsou protištěkací obojky. Těch je hned několik druhů. Obojky můžou být například na bázi feromonů, které se uvolňují do vzduchu. Feromonový pach připomíná ten, který fena vylučuje při kojení. A ten má pejsek spojený s pocitem bezpečí, měl by se tedy uklidnit a uvolnit. Alternativou obojku jsou feromonové spreje nebo odpařovače do zásuvky.
Dalším typem protištěkacího obojku je takzvaný vodní. Ten funguje tak, že když pes štěkne - obojek v sobě má zabudovaný snímač zvuku - tak před něj vystříkne slabá vodní sprška. Podobně fungují i elektrické obojky. Ty většinou mívají tři fáze: zvukový signál, vibrace, elektrický impulz. Výrobci elektrických obojků zdůrazňují, že třetí fázi lze vypnout a není ji tak třeba využívat.
Já osobně bych našim chlupáčům takový obojek asi nepořídila. Jednak mi to přijde trochu drastické řešení trestat psa za to, že říká, že je mu smutno. A jednak veterináři a další odborníci zpochybňují jejich účinnost. Neřeší to, proč pes naříká, a proto naopak problém mohou ještě zhoršit. Navíc se může stát, že se takový obojek dostane do nesprávných rukou, ať už je antištěkací či na převýchovu obecně. Osobně bych doporučila je používat jen pod odborným kynologickým dohledem.
Asi nejsympatičtějším řešením mi přijdou Bachovy kapky. Principem připomínají feromonové obojky či difuzéry. Jedná se o bylinné esence se zklidňujícím účinkem. Jejich využití je široké od lidí přes kočky až po pejsky. Tím, že se jedná o přírodní produkt, tak nejsou pro zvířata ani nijak škodlivé. Celkově prý dobře působí na psychiku. A tak není špatné jedny mít po ruce, i když se nejedná o zrovna nejlevnější přípravek.
V neposlední řadě mají majitelé možnost zajít se svými chlupáči do psí poradny. Existují i kurzy převýchovy. Ale ty bývají určeny spíše pro pejsky mající problém s chováním, jako je agresivita apod.
A jaké jsou vaše zkušenosti? Štěká váš pes, když nejste doma, nebo je potichu jako myška?
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.