20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Věděli jste, že o víkendu měli naši mazlíčci svůj svátek? Na neděli 4. října totiž připadl Mezinárodní den zvířat. Akce pro návštěvníky si nepřipravili jen zoologické zahrady, ale i řada organizací pomáhající týraným či opuštěným zvířatům. A jak jste ho s vašimi mazlíčky oslavili vy?
My ho již tradičně pojali po našem - tedy dvoudenním výletem plným procházek mimo město. Ještě před útěkem do přírody jsme se na začátku víkendu z čisté zvědavosti zastavili na Dni mazlíčku. Ten v naší čtvrti pořádala městská část. Zcela neplánovaně se tam nakonec namísto oslav rozebírala nová vyhláška pro Prahu o omezení volného pohybu psů, ale o tom jsem se s vámi již podělila v předchozím článku.
Když jsem si zjišťovala více o historii tohoto zvířecího svátku, zaměřila jsem se na to, proč zrovna 4. října. Udělala jsem si malý průzkum mezi mými psími přáteli a málo kdo vlastně ví, jak tato pro zvířecí svět významná událost vznikla. Vypátrala jsem, že to souvisí s patronem všech zvířat, Františkem z Assisi. Ten byl za svého života v 13. století známý tím, že pečoval o nemocná a opuštěná zvířata. Ovšem až na konferenci ochránců zvířat v italské Florencii v roce 1931 se na počest výročí jeho smrti (4. října 1226) stanovil tento den jako svátek všech zvířat. V České republice se slaví od roku 1994.
Myšlenkou tohoto dne je připomenout si, že i zvířata jsou živými tvory s právem na důstojný život stejně jako lidé. Bohužel se na to v některých částech světa stále ještě nehledí. A nemusíme ani chodit pro příklady týrání zvířat daleko, vždyť stále slyšíme o strašných podmínkách v hromadírnách a množírnách nebo o tom, jak někde řádí travič psů. Je důležité si uvědomit, že zvířata tvoří důležitou součást naší planety, a zaslouží si tak i svůj životní prostor.
Je to tedy také den, který vyzývá k zamyšlení se nad tím, jestli je naše chování vůči nim ohleduplné a pokud jsme majiteli, jestli jim věnujeme dostatek našeho času a pozornosti, potřebné péče a lásky. Není tedy lepšího způsobu, jak jejich zvířecí svátek oslavit, než tím, že s nimi ten den strávíme o chvilku více času, než obvykle. Můžeme je i obdarovat jejich oblíbeným pamlskem - u nás vedou takové ty velké kosti z lisované buvolí kůže :-).
No, a pokud by zbývala chuť a čas, tak se vsadím, že nějaký ten místní útulek by pomocnou dobrovolnickou ruku či malý dar - a tím nemyslím jen finanční, ale především doma se povalující nepotřebné chovatelské potřeby či pytel granulí - určitě ocenil :-).
A na závěr jen pro zajímavost, že v Americe jsou zase o krok napřed a 1. října si ještě oslavili Den černých psů na podporu adopce pejsků s tmavou barvou. Ti jsou na tom statisticky mnohem hůře, něž jejich jinak zbarvení čtyřnozí kamarádi, a častěji tak končí v útulcích.
A jak jste s vašimi chlupáči strávili neděli 4. října vy?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...