Psychologie psa a porozumění psí řeči

Jak porozumět psí řeči, i když nejste Arabela? Základem je naučit se číst řeč těla a uvědomit si, že pes je v první řadě šelma, která se řídí především instinkty přežití, a až na druhém místě domácí mazlíček.

Jednou jsem si takhle při vycházce se psem říkala, co se tak asi mému čtyřnohému parťákovi honí hlavou, když po něm chci nějaký povel. Určitě to také znáte: mírně nakloněná hlava, upřený pohled a něco, co by se dalo nazvat “zamyšleným výrazem”. Asi tak to vypadá, když můj pes občas přemýšlí, jestli mě poslechne nebo si poběží za psím kamarádem, který nás právě minul.

Nejčastěji tento oční souboj o uposlechnutí povelu probíhal v období jeho puberty. Někdy jsem vyhrála já, někdy on. Vzájemně jsme se snažili číst ve tváři toho druhého a odhadovat, co bude následovat. Až v té době jsem si začala uvědomovat, co vše mi prozradí nejen výraz ve tváři, ale i postavení těla. Samozřejmě jsem ne všem signálům rozuměla a ještě dnes po 20 letech života se psy pronikám do jejich psychologie.

Poučku, že základem všeho je správný výcvik, si pamatuji už od první návštěvy cvičáku. Jenže tenkrát zapomněli dodat, že chování psa je vždy reakcí na něco. Pes například nikdy nekousne jen tak. Štěně například kousáním objevuje svět, vše musí vzít do tlapy tak, jako si dítě musí vše osahat. A to včetně rukou a nohou páníčka :-). A nikdo by to rozhodně nenazval v médiích agresivitou. Tu kolikrát u psa přehlédneme.

V nedávné době jsem narazila v jedné knížce o řeči psů na zajímavý postřeh. Lidé prý často nepoznají, kdy na ně pes cení zuby (což právě může signalizovat strach a agresivitu) a kdy se na ně naopak směje. Bohužel právě to může zadělat i na pěkný malér, především pokud jsou v blízkosti děti. Pes totiž většinou neukazuje zuby jen tak, a to i když se zrovna řadí do party těch “vysmátých”.

O úmyslu vám mohou napovědět čenich a pysky, případně to vše doprovázené vrčením. Nenechte se ale “psím úsměvem” zmást vůči jiným zvířatům. Psi se prý “smějí” jen na nás dvounohé, od kterých to okoukali. Stažené či ohrnuté pysky a vyceněné zuby tak rozhodně neznamenají radost či přátelskost vůči druhému psovi. Stejně matoucí může být i vrtění ocasem.

Pomalé vrtění vztyčeného ocasu totiž může znamenat přípravu na útok. Když ale pes vrtí ocasem rychleji a v horizontální poloze, znamená to, že si můžete oddechnout a chce se kamarádit. Podobné je to i s ušima. Vzpřímené uši signalizují nadřazenost, zatímco sklopené podřízenost. A nelekejte se, že máte náladového psa, když by vás pes vítal a přitom se mu uši pohybovaly. Naopak je to projevem pozornosti vůči vám.

Asi úplně nejtěžší je pro mě číst v chlupáčových očích. Hravé jiskřičky tam vždycky poznám, ale když přemýšlí, tak jsou hluboké, jak studna a já se jen dohaduji, co se mi snaží sdělit. Oči široce otevřené znamenají jistotu a nadřazenost, naopak oči přivřené až zešikmené podřízenost. Klidné rozpoložení psa pak poznáte pomalým zavíráním očí. Ale pozor na upřený pohled, ve vzájemné komunikaci psů to totiž představuje tu největší výzvu psímu protějšku.

A jak jste napojeni na svoje parťáky vy? Poznáte vždycky, co vám chce říct? Popovídáte si :-)?