Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem začala pátrat. Kde byl nakonec "zakopaný pes" :-)?
Čůrání je jedna z mnoha vlastností, která se mi na kočkách vlastně líbí :-). Většinou totiž není potřeba kočku chovanou v bytě učit na kočičí záchodek. Samy velmi rychle pochopí, co se od nich očekává. Nejednoho chovatele ale může nemile zaskočit, když tento návyk najednou přestane a kočka si oblíbí jiné místo, třeba nebezpečně blízko našich bot nebo knih.
Kočky jsou úžasné tím, jak dokážou dát najevo, když se jim něco nelíbí. A že se svými pocity netají, většinou poznáme velmi rychle - často se totiž terčem jejich stížností stávají naše oblíbené věci. Jenže zlobit se na ně nemá smysl, kočky jsou totiž prý velmi náchylné ke stresu a naše rozzlobení si vykládají po kočičím - tedy tím, že jej vůbec nechápou.
Namísto rozčilování jsem se tedy pustila do pátrání po možných příčinách. Všechny rady zní: nejdříve vyškrtněte zdravotní problémy (takové močové kameny jsou pěkný prevít a umí kočičky ošklivě potrápit) a pátrejte případně dál. Zašli jsme nejprve na vyšetření moči, která byla v pořádku. Veterinář nenašel ani žádné další náznaky zdravotních neduhů, za což jsem byla samozřejmě moc ráda.
Takže zatím musí být něco jiného. Z toho, co jsem o problému vyčetla, jsem zjistila, že jako nejčastější důvod se uvádí změna v rodině. Kočky totiž nemají rády změny a k tomu, aby je něco vykolejilo prý stačí i drobnost jako vyhození starého gauče nebo naopak pořízení nové skříně. O novém členu rodiny už vůbec raději nemluvím! Nic takového se ale u nás doma nepřihodilo.
Tak co máme dál? Záchodek mají naše kočky pravidelně čištěný, doma se navíc nepoužívají pro čištění zvířecích potřeb ani žádné chemie, takže tuto příčinu jsem také vyloučila. Nezměnil se ani typ steliva. Ne všechny druhy kočkolitu vyhovují všem kočkám a ze začátku je určitě třeba vyzkoušet různé podestýlky. Pokud si nejste jistí, raději prověřte.
Stále mi to vrtalo hlavou, a tak jsem se s tím svěřila sousedce - zkušené kočkařce. “Mají kočky záchod dobře přístupný? Na klidném místě? Nemohla si kočka spojit místo s nějakým špatným zážitkem”, začala na mě chrlit praktické dotazy. Záchodek mají kočky v chodbě, takže je dobře přístupný a zároveň mají kočky možnost úniku. Možná, že to není nejklidnější místo, ale donedávna to nevadilo.
Už jsem se začínala bát, že to třeba může být z nedostatku pozornosti. Ale pravidelné mazlení a hry i toto vylučovaly. Nenapadala mě ani žádná špatná zkušenost, kterou by kočka s místem mohla mít spojenou. Stejně tak jsem věděla, že zatím není značkování (na vysvětlenou - někdy se radí umístit kočičí WC například poblíž škrabadla, protože i škrábáním si totiž značí své teritorium).
Napadlo mě tedy pořídit ještě jeden záchod. Zkušení chovatelé to i potvrzují a říkají, že je dobré mít o jeden záchod více, než je doma koček. A umístila jsem ho na jiné místo. Opět jsem zůstala u otevřeného (ještě existují zavřené, ale tam naše kočky odmítaly jako koťata chodit), ale koupila jsem podobný, jako kdysi mívaly. A zdá se, že je problém vyřešen. Nenapadlo mě, že jiná barva a tvar mohou mít takový dopad. Jsem poučena a už nikdy nebudu měnit zaběhnutou fungující rutinu, i když jde “jen” o kočičí čůrání :-).
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.