Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád, které bývají ztělesněné alfa samcem, jeho pánem.
Podáváním jídla si tak udržujeme výsadní postavení pána, ale prohlubujeme i náš společný vztah. Jak to ale vše souvisí s jídlem?
Zdánlivě nesouvisející souvisí více, než se zdá. S pořízením nového člena rodiny jsem se opět ponořila do nejnovějších trendů výchovy a výživy nejen štěňat. Chci pro malého chlupáče jen to nejlepší, a tak jsem se rozhodla prozkoumat “výživový” terén, jestli mi něco nového neuniklo. Zjistila jsem, že základní principy krmení psů se za poslední roky příliš nezměnily.
Nechtěla jsem ale situaci podcenit. Za ty roky soužití se psy jsem již vypozorovala, že celý krmící rituál je pro formování vzájemného vztahu pán - pes velmi důležitý. Pro psy, které pracovně nazývám “věčný hlad”, jako byl náš předchozí čtyřnohý parťák, je totiž jídlo více než posvátné a vlastně jakýsi psí smysl života. Vždyť i pomocí pamlsků skrytých za povely je “ovládáme”.
To, co nesvědčí nejen vzájemnému soužití, ale ani samotnému psovi, je určitě to, když je to pes, kdo určuje, kdy a co bude jíst. Použiji vtipný příměr od Martina Kváše, výživového odborníka Britu, který jsem četla v jednom z článků: “Rozhodně by nemělo docházet k situaci, že se pejsek upřeně zadívá na zmrzku a páník se s ním hned dělí o svoje sousto. To je základní výchovná chyba.”
Já vždy rituál krmení uvozuji povelem “jídlo”, pak počkám, až se psi v klidu posadí na obvyklé místo, kde dostávají své misky, a až na povel “můžeš” se pustí do toho, co jim servíruji. Žebrání u stolu je u nás přísně zakázáno a pamlsky se snažíme dávat jako odměnu za něco, nejčastěji poslechnutí nějakého povelu. Martin Kváš mne však poučil, že psovi můžeme dát pamlsek “jen tak”, ale v tom případě by měl být naučen na povel “můžeš” a umět ho rozlišit od “moje”.
Někomu by to mohlo přijít přísné - proč takového povyku. Často můžeme slýchat, že když psovi tolik chutná, tak mu to určitě neuškodí. Ale je to právě naopak a i některé doma se povalující laskominy pro lidi pro něj mohou být jedovaté (více v článku “Co dělat při podezření na otravu psa?”). I když to někomu může připadat nemilosrdné, kvalitní granule dávají psům a jejich tělům přesně to, co potřebují, i když to není zrovna nejpestřejší jídelníček.
Je tu však ještě jeden důvod, proč se se psem nedělit o lidské pochutiny. Nejen naši chlupáči mi neustále připomínají, jak jsou psi celoživotně učenliví a přizpůsobiví. Stačí chvilka strávená u někoho na hlídání, kde se podává šunčička a salámek, a pes pak může doma odmítat granule, které do té doby baštil bez problému. To se stalo jedné mojí známé, která se nakonec musela radit s veterinářem, jak celou zapeklitou situaci vyřešit.
A co vy? Jste přísní páníčkové nebo vám to občas “ujede”? Jestli máte nějakou vychytávku, jak těm mlsným očkám uniknout, sem s ní!
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
