Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se bez postroje neobejdete. Postroj však určitě oceníte i v každodenním fungování.
Věřím, že dobře znáte situaci, kdy vám vaši známí nebo jiní pejskaři něco doporučí. Tak to bylo v mém případě s “psími kšírami”, jak se jinak postroje, především pro menší psy, označují. Vás to zaujme a tak začnete hledat více informací. Někdy těch informací může být až moc. Když jsem se ponořila do nabídky postrojů, zjistila jsem, kolik různých typů se vlastně nabízí.
Zprvu jsem jen rychle prohlédla, jaké varianty mám pro svého chlupáče vlastně na výběr. Zjistila jsem, že nejčastěji se dělí podle toho, k čemu je člověk pro svého psa chce využít, tedy jejich funkčnosti. Našla jsem, že můžu zvolit postroj:
Původně jsem sháněla jen postroj “obyčejný”, tedy pro běžné každodenní používání na vycházkách. Zjistila jsem, že této mé škatulce odpovídá kategorie “klasický”. Jenže při hlubší sondě o jednotlivých typech mne nakonec nejvíce zaujal takzvaný “norský” postroj. Ten totiž budeme moct využívat i pro sportovní vyžití a ještě o něco více ulevuje od tlaku na krku a psovi se tak lépe dýchá.
To pro mě bylo asi rozhodující. Náš pes sice umí chodit na vodítku i “spořádaně”, ale musí být neustále pod povely. Jinak velmi rád tahá, prostě to má v sobě. Jenže na klasickém obojku je tak napůl přiškrcený. To byl další důvod, proč jsem se začala ohlížet na radu známých po dalších variantách “vodidel”. Mimo to prý postroj uleví i páteři psa - to mi potvrdila i naše veterinářka, které jsem se hned nelenila zeptat.
Nespornou výhodou je i to, že se pes v postroji více uvolní. To, že se na vodítku škrtí, ho akorát stresuje a paradoxně pak tahá o to víc. Vedle toho se i rozloží síla psa rovnoměrněji. Navíc jsem zjistila, že tělo psa má dvě těžiště. Když je pes připnutý jen za obojek, nevyužívá se tak celá jeho síla, naopak ho to ještě omezuje v pohybu. Každý typ postroje tohle řeší po svém, záleží na výrobci a jeho zkušenostech.
A na závěr se podělím ještě o jeden tip a to především pro psy starší či obecně méně pohyblivé. Objevila jsem, že se prodávají i takzvané “mobility” postroje. Ty na sobě mají rukojeť a pán tak psovi může pomoct např. do auta tím, že ho za madlo vyzdvihne. Do auta se ale hodí i ostatní zmíněné typy psích kšír. Když totiž pes sedí na zadní sedačce v autě, musíte ho připoutat. Potřebovat k tomu budete i speciální psí pás. Více o tom najdete v článku s názvem “Autem na výlet i veterinu”.
My už bez postroje nevyjdeme ani na krok. Co vy? Jaký typ se vám nejvíce osvědčil?
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
