Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Léto a především letní vycházky já i můj chlupáč milujeme. Ovšem to, co máme rádi o něco méně, jsou teploty, ve kterých se nedá vyjít ani ven. Rozpálený betonový chodník, rozteklý asfalt na silnici, vyprahlá půda a seschlá tráva. To vše dělá život můj i mého psa v létě těžší. To, co nás ale poslední dobou trápí hodně jsou tlapky, kterým jsem musela věnovat zvýšenou péči.
Když jsem se podívala na teploměr, který ukazoval téměř 40 stupňů a jen o něco méně v podvečer, usoudila jsem, že naši obvyklou procházku po příchodu z práce zkrátíme. Ven se teď s chlupáčem na pořádné vydovádění odvažuji pouze brzo ráno nebo až téměř v nočních hodinách. Přes den se totiž nedá nikde schovat před sluncem a obava z přehřátí organismu nás obou mě vždy rychle žene zpět domů do chladnějšího prostředí.
Zdá se, že mému čtyřnohému parťákovi to ani příliš nevadí. Dává přednost odpočinku v chladu a já se mu ani nedivím. Dovedete si představit, že byste si teď vyšlápli bosí? I z toho důvodu se během horkých dnů snažím o jeho tlapky dostatečně pečovat. Ty jsou totiž jednou z nejvíce namáhanou částí celého pohybového aparátu psa. Dobrým signálem je pro mě to, že večer pes s chutí vyráží na procházku. V opačném případě by pes mohl dávat najevo, že je s jeho packami něco v nepořádku.
Základem je prevence - vtloukala mi moje babička do hlavy už od malička. A platí to i pro péči o zvířata. Tlapky proto po každé procházce pravidelně kontroluji. A nejen je. Vedle popraskané kůže na polštářcích umí psí život pěkně znepříjemnit například i takový bodlák zamotaný v srsti.
Před týdnem se mému kamarádovi Lukášovi přihodila jiná nepříjemná věc. Jejich pes byl od procházky venku strašně neklidný, pořád si třel hlavou a jedním uchem o zem a nebyl k utišení. Lukášova přítelkyně pracuje na veterině a díky zkušenostem ji napadla jako viník právě osina.
Až donedávna jsem si totiž myslela, že osiny ohrožují psy především na podzim a spíše na loukách. Omyl, osinám se prý nevyhneme ani v létě, a bohužel ani ve městech. Vyzpovídala jsem detailně Lukášovu přítelkyni, abych se dozvěděla, jak nejlépe na boj s osinami.
Shrnula jsem pro vás ty nejzajímavější body z naší debaty, o kterých si myslím, že je důležité vědět.
Brr, až se mi z toho udělala husí kůže. Doufám, že se nám osiny raději vyhnou. Účinnou ochranou bohužel nejsou ani psí botičky, které například psi nosí na dogtrekkingové podniky. Osina se opravu může přichytit kdekoli. Botičky ale můžou ochránit před rozpálenou cestou - tedy takovou, na které neudržíte položenou dlaň. Pokud byste o nich pro svého psa uvažovali, určitě doporučuji na léto prodyšnou variantu, aby se psovi tlapka zbytečně nepařila. A kdyby se někdo náhodou chystal se psem na vodu, tak jsem nedávno objevila i neoprenové botičky!
Můj pes ale patří k těm, kteří botičky ne a ne nosit. Po každé vycházce tak poctivě kontroluji tlapky, jestli se mu tam něco nezapíchlo nebo nezůstal nepořádek jako kamínky, písek a nedej bože střepy, a to i v meziprstí. Pokud by chlupy na tlapce přerůstaly jako například v našem případě, je dobré je sem tam zastřihnout. Kontrolu zaslouží také drápky.
Po letní procházce vždycky otírám tlapy vlhkým hadříkem. Následně osuším a na závěr namažu, aby kůže lépe regenerovala. Já používám třeba lékařskou vazelínu, měsíčkovou Indulonu nebo také kalciovku. Moje kamarádka dává naopak přednost bylinkovým mastím vlastní výroby, např. z levandule. A kdyby se náhodou stalo, že se vašemu pejskovi přichytí trocha rozteklého asfaltu na tlapku a okolní chlupy, tak nám zabralo “očištění” sádlem.
Všem psím tlapkám bezpečné léto!
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.