Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží se nám však letní dovolená, a tak jsem začala řešit, jak nejlépe uchovat granule čerstvé i mimo zázemí domova.
Ať už doma nebo na dovolené, vždy se řídím pravidlem, že granule by vždycky měly být čerstvé a voňavé. Ano, psí granule by měly vonět. Někdy se mi také stává, že připravuji krmení ve spěchu, například když spěchám do práce nebo večer za kulturou, a ne vždy tak ke granulím čichnu. Jinak je ale raději kontroluji pravidelně. Obzvláště teď v létě, kdy je větší riziko, že by v dlouho otevřeném pytli mohly žluknout.
To se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, ale pár mých známých, kteří žijí v panelácích, a během velkých veder krmivo špatně skladovali, s tím mají neblahou zkušenost. V letních vedrech se musí skladovat granule obzvlášť pečlivě (ideálně by se měly uchovávat v teplotách do 25 stupňů Celsia), tedy v chladnějších a stinnějších místnostech a nejlépe v menších baleních. Sama dávám přednost větším balením granulí. I když je v mém případě pravda, že když se sejde celá naše psí smečka, tak máme celkem spotřebu a dlouho otevřený pytel tak u nás nehrozí.
Jenže vysoké teploty nejsou jedinou nástrahou správného skladování krmení. Vlhko - to je neřád číslo dvě. A není dobré jej podceňovat. Už se mi totiž stalo, že mi granule pro psy mojí vinou provlhly. A mohla za to lenost. Dovezla jsem na chalupu pytel granulí a načatý jsem ho tam ve sklepě nechala do další návštěvy. Ještě že jsem si toho všimla, mohla by se tam pak snadněji vytvořit plíseň! A ta nemusí být na pohled vůbec patrná. Je tak lepší se vlhku úplně vyvarovat. Už je to dávno a dnes jsem poučená a granule i na chalupě skladuji v plastovém neprodyšně uzavíratelném barelu.
Doma je to samozřejmostí od úplného začátku, kdy jsme přibrali do party prvního čtyřnohého kamaráda. To by totiž člověk neřekl, jak spolu může souviset nedostatek úložných prostor a skladování granulí. Můj první pes alias “věčný hlad” totiž vyčenichal své granule úplně všude a byl schopný vynaložit značné úsilí, aby se do pytle probojoval. Naštěstí jsem včas odhalila tuto jeho vlastní iniciativu, jenže nebylo žádné volné místo, kam je schovat. Špajz jsme bohužel neměli. Stačilo se poradit v té době se zkušenějšími známými, kteří nám poradili právě ony zmíněné barely. Ty seženete jak plastové, tak plechové a to v různých velikostech. A někdy jsou i docela pěkně designově řešené.
Jenže i barely mají své mouchy, které se ale dají vychytat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem nové balení krmiva zcela automaticky přesypala a obal bezmyšlenkovitě vyhodila. Možná se divíte, proč by to mělo vadit. Zapomněla jsem si totiž zkontrolovat datum trvanlivosti. Je to tak, ani psí granule nevydrží věčně. Někteří výrobci, např. krmiva od Britu, garantují u neotevřených pytlů trvanlivost 18 měsíců od data výroby. U načatého je lepší se řídit pravidlem, že čím dříve ho váš pes spotřebuje, tím lépe. U nás to vychází přibližně na jedno balení měsíčně. Výhodou je i to, že na granule nemůžou jiní záškodníci. Tím mám na mysli především moučné moly, ale v případě chalupy například i myši.
No a jak s tím cestováním? Je to podobné jako doma. Když shrnu dva nejdůležitější body, kterými se snažím řídit i na cestách, jsou to:
Jak na to ale prakticky? Venkovní teplotu neovlivním, co ale ovlivnit můžu, je to, co psovi beru s sebou a jak to zabalím. Tím, že doma krmím z 99 % suchým krmivem, tak ani na cesty nemusím řešit, jak to udělat s konzervami. Nejen, že by byly do batohu těžké, navíc jezdíme často přenocovat do přírody, kde bohužel nedisponujeme ledničkou. A tak by se obsah otevřené konzervy mohl při teplých nocích, jako jsou ty současné, zkazit. Podobně to platí i pro různé psí salámy nebo masové pamlsky. Chlupáčům výraz při balení ale jasně napovídá, že bez psí dobroty nikam nejedeme, a proto s sebou vždycky balím i “nekazící se” alternativy. Každopádně pamlskovník je vždycky plný a pokud to teploty dovolují, ideálně masovými pochoutkami :-).
A na závěr se s vámi ještě podělím, jak přepravovat granule. Mně se nejvíce osvědčily takzvané foodbagy (je to takový nylonový zásobník ve tvaru válce a o rozměrech cca 15x25 cm). Můžu tak s sebou sbalit až 1,5 kg granulí. Dřív jsem ale také vozila krmivo ve větších plastových dózách nebo plastových lahvích. Problém byl ale s objemem. Igelitové sáčky příliš nedoporučuji, tak by se krmení mohlo zapařit, a díky tomu i zkazit. Důležité je, aby tam nešel vzduch, ale také aby nebyly granule na přímém slunci. Když by bylo opravdu velké horko, je ještě dobré to celé zabalit do novin. A pro vodáky prý prodávají i speciální voděodolné vaky.
Jaké jsou vaše zkušenosti se skladováním krmiva nejen na cestách? Máte ještě nějaké další ozkoušené vychytávky? Pokud ano, sem s nimi :-).
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...
Život se psem ve městě má mnoho nástrah. Jednou z nich je bezpochyby pohyb přes silnici a v její blízkosti. Nemusí se však jednat jen o frekventovanou silnici ve větším městě. I na venkovské cestě vás a vašeho psa může překvapit nečekaný automobilový...
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....
Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od...
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...
Jako nadšení pejskaři určitě znáte psí desatero, které se čas od času v různých obměnách objevuje na pejskařských webech. První věta tohoto desatera zní “ Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj. Ty sis mě...
Už jste také na procházce s vaším chlupáčem potkali páníčky držící v rukou něco, co připomínalo dálkové klíče od auta? Jedná se o klikery, zajímavou výcvikovou pomůcku pro psy. Ta slibuje naučit povely, které by pro ně jinak byly nepochopitelné. Jak?...
Bolavá záda netrápí jen nás dvounožce, ale i naše čtyřnohé zvířecí kamarády. A za bolestmi se nemusí skrývat jen páteř, někdy stačí jen špatně namáhaný kloub. Nedávno jsem doslechla o jemné a šetrné terapeutické metodě, která může pomoct i zvířatům.
Zatím máme za okny jen deštivo, ale nebude to dlouho trvat a začnou pravé podzimní plískanice. A to bývá počasí, že by jeden ani psa nevyhnal. Naši chlupáči to můžou jednohlasně potvrdit.
Jestliže máte kočku, která se může volně pohybovat venku, a není to kočka takzvaně bytová, možná už jste se bohužel s případem otravy setkali. Občas se totiž stává, že venkovní kočky chytí živou myš, která ale před tím sežrala jed na hlodavce.
Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že...
Věděli jste, že o víkendu měli naši mazlíčci svůj svátek? Na neděli 4. října totiž připadl Mezinárodní den zvířat. Akce pro návštěvníky si nepřipravili jen zoologické zahrady, ale i řada organizací pomáhající týraným či opuštěným zvířatům. A jak jste...
