Dogtrekking

Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální dogtrekking.

O co jde?

Pod názvem dogtrekking si představte orientační pochod se psem. Oficiální pravidla jej řadí mezi extrémní kynologické vytrvalostní sporty. Jak název napovídá, treky se psem se vyznačují jednak náročnějším terénem a druhak délkou trasy, která se pohybuje okolo hranice 100 km (minimum dle oficiálních pravidel je 80 km). Trek tak bývá zpravidla vícedenní a počítá s možností přespání v krásné přírodě.

V České republice se jedná o relativně mladý sport, který se zde podle dostupných zdrojů objevil po roce 2000. A ačkoliv se tomuto sportu neformálně věnuje řada nadšenců, oficiálně proběhlo od té doby jen relativně málo dogtrekkingových akcí či podniků (slovníkem dog-trekerů). Co vlastně musíte jako účastníci dogtrekkingu splňovat?

Základní rysy dogtrekkingu

  • Dogtrekking potrénuje vaši orientaci - cílem je při oficiálním podniku absolvovat organizátory předem vytyčenou trasu pomocí mapy, itineráře a v rámci daného časového limitu.
  • Dogtrekking otestuje nejen vaše fyzické zdatnosti, ale i psychické - náročnost terénu a celodenní pobyt venku s pocitem odkázání jen na vás samotné dá zpočátku zabrat každému.
  • Dogtrekking posílí vzájemný vztah s vaším psím společníkem - na trek totiž nejste sami, máte s sebou vašeho čtyřnohého parťáka, se kterým tak díky společně stráveným chvílím a odvedené fyzické práci prohloubíte vztah i vzájemné poznání.
  • Dogtrekking podpoří vzájemnou věrnost - po celou dobu pochodu musíte být se svým psem spojeni, ať už pomocí vodítka či šňůry mezi postrojem psa a bederním pásem psovoda.
  • Dogtrekking z vás udělá dobrodruhy - stakilometrové vzádlenosti, několik kilo vážící zátěž, časový limit, přenocování pod širým nebem a neuvěřitelný pocit zadostiučinění, když dorazíte do cíle. To vše z vás záhy udělá nadšené dobrodruhy.
  • Dogtrekking učí respektu - tento psí sport neučí jen respektu k přírodě, k vám samotným a vašemu psovi, ale také k ostatním účastníkům a jejich zvířatům. Trek můžete jít jak společně ve skupince, tak i sami, pokud dáváte přednost klidu a samotě.

Vybavení

A co všechno budete k dogtrekkingu potřebovat? Mezi základní vybavení psa a jeho pána patří následující:

  • vodítko a obojek;
  • amortizační šňůra;
  • postroj pro psa;
  • bederní pás či opasek;
  • psí batohy nebo brašny;
  • další doplňky jako např. ochranné boty pro psa (2 boty na psa) či pláštěnka pro psa (nepovinná).

Při oficiálním doktrekkingovém podniku určuje povinnou výbavu dvojice psovod-pes na jejich společný pochod pořadatel (v takzvaných propozicích). Co s sebou do batohu vždy určitě sbalíte je: spacák, karimatka (případně alumatka, deka či hamaka), čelovka, mapa, lékárnička, krmení a voda pro psa (min. 1 litr) včetně misky, jídlo a pití pro vás.

Jak začít?

Dogtrekking, obdobně jako canicross, se řadí mezi psí sporty, které jsou dle slov jejich provozovatelů určeny úplně pro každého. Nezáleží tak ani na velikosti, ani na plemeni psa. Co však tento terénní sport do začátku vyžaduje, je určitá základní fyzická zdatnost vaše i vašeho psího parťáka. Jsem však živým důkazem toho, že (neoficiální) trek se psem lze přežít i s nepříliš velkou fyzickou kondicí, kterou si navíc časem budete oba zlepšovat :-).

Velkou výhodou je stejně jako v canicrossu, že můžete využít opory vašeho pejska a s pomocí jeho tahu, jste-li spojení pomocí šňůry mezi postrojem a bederním pásem, snáze překonáte náročný horský terén. Rozhodně v začátcích nemusíte začínat rovnou 100 km trasou, ale můžete si sami vyzkoušet trasu kratší (doporučuji alespoň 30 - 40 km).

Celá řada outdoorových agentur dnes již také nabízí “zážitek” v podobě jedno- až tříhodinové tůry v zápřahu se sáňovým psem. Nemáte-li vlastního pejska, ale chtěli byste si tento sport vyzkoušet, je to ideální příležitost. Tuto možnost nabízí již i některé horské hotely. Dogtrekking se totiž v převážné míře odehrává v horském prostředí. Dogtrekkingového podniku se tak můžete zúčastnit ve většině českých pohořích.

Na internetových fórech se určitě neváhejte poradit, dogtrekeři jsou obecně velmi přátelští a vždy poradí. Třeba tak najdete i nové parťáky na trekové výlety :-).

Jak vás tento psí sport oslovil? Máte s ním již nějaké zkušenosti? Podělte se s ostatními čtenáři :-).

(Zdroj: www.dogtrekking.info)

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.