Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální dogtrekking.
O co jde?
Pod názvem dogtrekking si představte orientační pochod se psem. Oficiální pravidla jej řadí mezi extrémní kynologické vytrvalostní sporty. Jak název napovídá, treky se psem se vyznačují jednak náročnějším terénem a druhak délkou trasy, která se pohybuje okolo hranice 100 km (minimum dle oficiálních pravidel je 80 km). Trek tak bývá zpravidla vícedenní a počítá s možností přespání v krásné přírodě.
V České republice se jedná o relativně mladý sport, který se zde podle dostupných zdrojů objevil po roce 2000. A ačkoliv se tomuto sportu neformálně věnuje řada nadšenců, oficiálně proběhlo od té doby jen relativně málo dogtrekkingových akcí či podniků (slovníkem dog-trekerů). Co vlastně musíte jako účastníci dogtrekkingu splňovat?
Základní rysy dogtrekkingu
Vybavení
A co všechno budete k dogtrekkingu potřebovat? Mezi základní vybavení psa a jeho pána patří následující:
Při oficiálním doktrekkingovém podniku určuje povinnou výbavu dvojice psovod-pes na jejich společný pochod pořadatel (v takzvaných propozicích). Co s sebou do batohu vždy určitě sbalíte je: spacák, karimatka (případně alumatka, deka či hamaka), čelovka, mapa, lékárnička, krmení a voda pro psa (min. 1 litr) včetně misky, jídlo a pití pro vás.
Jak začít?
Dogtrekking, obdobně jako canicross, se řadí mezi psí sporty, které jsou dle slov jejich provozovatelů určeny úplně pro každého. Nezáleží tak ani na velikosti, ani na plemeni psa. Co však tento terénní sport do začátku vyžaduje, je určitá základní fyzická zdatnost vaše i vašeho psího parťáka. Jsem však živým důkazem toho, že (neoficiální) trek se psem lze přežít i s nepříliš velkou fyzickou kondicí, kterou si navíc časem budete oba zlepšovat :-).
Velkou výhodou je stejně jako v canicrossu, že můžete využít opory vašeho pejska a s pomocí jeho tahu, jste-li spojení pomocí šňůry mezi postrojem a bederním pásem, snáze překonáte náročný horský terén. Rozhodně v začátcích nemusíte začínat rovnou 100 km trasou, ale můžete si sami vyzkoušet trasu kratší (doporučuji alespoň 30 - 40 km).
Celá řada outdoorových agentur dnes již také nabízí “zážitek” v podobě jedno- až tříhodinové tůry v zápřahu se sáňovým psem. Nemáte-li vlastního pejska, ale chtěli byste si tento sport vyzkoušet, je to ideální příležitost. Tuto možnost nabízí již i některé horské hotely. Dogtrekking se totiž v převážné míře odehrává v horském prostředí. Dogtrekkingového podniku se tak můžete zúčastnit ve většině českých pohořích.
Na internetových fórech se určitě neváhejte poradit, dogtrekeři jsou obecně velmi přátelští a vždy poradí. Třeba tak najdete i nové parťáky na trekové výlety :-).
Jak vás tento psí sport oslovil? Máte s ním již nějaké zkušenosti? Podělte se s ostatními čtenáři :-).
(Zdroj: www.dogtrekking.info)
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.