Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci jistě uvítají. Dnes se tedy blíže podíváme na téma dovolené se psem na horách. Také vás zajímá, jaká zde platí pravidla pro psy a jak je to například s ubytováním se psem v horských penzionech?
Nocleh se psem
Již od malička jezdíme s rodinou každý rok v létě na hory. Někdy jsme však našeho chlupáče museli svěřit příbuzným či známým, aby nám jej pohlídali, když jsme byli pryč. Důvodem nebylo, že bychom s ním nechtěli být, ale sem tam se stalo, že jsme nesehnali takové ubytování, které by bylo “dog-friendly”. Doba pokročila a nabídka míst, kde složit na horách hlavu dnes, již počítá i s našimi zvířecími mazlíčky.
Nehledě na typ ubytovacího zařízení, i zde musíme dodržovat určitá pravidla. Relativně často se například setkávám s tím, že není dovoleno brát psa do společných stravovacích místností apod. Základem je ohleduplnost nejen k majiteli (např. nenecháváme pejska spát v posteli a na sedačce), ale i ostatním hostům (ti se totiž nemusí k naší smůle řadit mezi psí nadšence). Může se stát, že někteří poskytovatelé ubytování si od nás dopředu vyžádají informace nejen o počtu, ale také velikosti pesanů, které s sebou plánujeme na horskou dovolenou přibrat.
Ačkoli to nemusí na první pohled působit přímo vřele, z vlastní zkušenosti vím, že tyto údaje slouží spíše k tomu, aby se zkorigovala očekávaná psí sešlost a nedocházelo tak k případným melám. Často jsou pro ubytování se psem vyhrazeny také jen určité pokoje, jejichž počet bývá omezen. Při vyhledávání ubytování se psem nám mohou pomoct webové stránky jako jsou například www.dovolena-se-psem.cz či www.dovolenasepsem.unas.cz. Vždy si však raději možnost noclehu i se psem raději ověřme telefonicky.
Psaná i nepsaná pravidla pro páníčky a jejich psy na horách
Dovolenou bychom měli vždy plánovat tak, aby se k nám na horskou tůru mohl připojit i náš chlupáč a nemuseli jsme ho nechávat samotného na pokoji. V cizím prostředí nejen, že by mohl nadrobit pěknou neplechu, ale také bychom mohli přijít o úžasné společné zážitky. Jak je to ale s pobytem psů například v národních parcích, které se nachází ve většině českých hor?
Stejně jako u ubytování i v tomto případě je dobré se informovat předem a to na konkrétní oblast, kam máme namířeno. Většina národních parků má informaci o pohybu se psem dostupnou na svých webových stránkách, například:
Návštěvní řády těchto a dalších parků se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten stanovuje zákaz volného pobíhání psů na území I. a II. zóny národního parku. Jednotlivé správy NP si však výklad upravují a tak například v Krkonoších pes nemusí být na vodítku, ale musí být “v dosahu a pod povely svého pána”. Na Šumavě je to obdobné, návštěvní řád to však neříká explicitně a majitelům stanovuje “mít psa pod kontrolou”.
Vždy je tedy lepší neriskovat, že by náš pes mohl vyrušit v parku žijící živočichy nebo polekat ostatní kolemjdoucí zvláště na úzké pěšině, a mít ho raději přímo na vodítku. Nejde však jen o druhé, chráníte tak i samotného psa, který by se při zaběhnutí mohl nejen ztratit, ale také zranit v náročnějším terénu. Pro všechny případy psa doporučuji na výlet do hor vybavit vaším telefonním číslem, uvedeným buď přímo na obojku, anebo na známce či na papírku v adresáři připnutých na obojku, a to i když je pes očipovaný.
Jedním z pravidel, které patří do kategorie “nepsaných”, je “úklid po vašem pejskovi”. Ačkoli můžeme mít pocit, že se to v rozlehlé krajině ztratí, není tomu tak. Dbejme tak na to, aby i ostatní se mohli v klidu kochat horskými výhledy a nemuseli koukat pod nohy.
Všem horálům a jejich psům přeji prima dovolenou a někdy příště se podíváme, jak je to s pravidly na horách za našimi humny.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
